NATO není důležité jen pro Evropu, varuje Norsko kvůli ruským jaderným silám
Shutterstock.com
Norský ministr: Ruské jaderné zbraně mohou zasáhnout téměř všechna americká města
Debata o budoucnosti NATO a americké vojenské přítomnosti v Evropě dostala ve Stockholmu ostřejší tón. Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide na jednání ministrů zahraničí aliance upozornil, že ruské jaderné kapacity představují přímou hrozbu nejen pro Evropu, ale také pro Spojené státy. V době, kdy se v USA znovu otevírá debata o rozsahu amerických závazků vůči Evropě, šlo o vzkaz mířený přímo přes Atlantik.
šéfredaktor
„Je dobře, že Evropa dělá více, ale je potřeba připomenout našim dobrým přátelům na druhé straně Atlantiku, že NATO je dobré i pro ně,“ řekl norský ministr během jednání. Jeho vystoupení přišlo jen den poté, co americký prezident Donald Trump kritizoval plány na údajné zrušení plánovaného rozmístění vojenských sil v Polsku.
Kola jako symbol ruské síly
Eide svůj argument postavil na geografii, která je pro Norsko dlouhodobě existenční otázkou. Připomněl strategický význam ruského poloostrova Kola, jenž přímo sousedí s norským územím a kde Moskva soustřeďuje podstatnou část svého jaderného arzenálu. Právě odsud operuje Severní flotila ruského námořnictva včetně ponorek vybavených balistickými raketami s jadernými hlavicemi.
Podle norského ministra mají tyto zbraně „kapacitu zničit téměř všechna americká města“. Právě proto podle něj není NATO pouze evropským bezpečnostním projektem, ale aliancí, která chrání i samotné Spojené státy. Eide se tak snažil připomenout základní princip kolektivní obrany v době, kdy v části americké politické debaty sílí otázky, zda Washington nenese příliš velkou část bezpečnostního břemene.
Norský ministr zároveň označil Rusko za „definující hrozbu“ pro alianci. Neprezentoval ho jako jediný problém NATO, ale jako hlavní bezpečnostní výzvu, která dnes formuje strategické uvažování evropských členů.
Ukrajina jako bezpečnostní laboratoř
Stejně jako další představitelé NATO během ranních vystoupení i Eide naznačil, že situace na bojišti se v poslední době pro Ukrajinu částečně zlepšila a že Moskva se podle jeho slov nachází „ve špatné pozici“. Vedle vojenského rozměru války ale zdůraznil ještě jeden aspekt, který v aliančních debatách sílí: technologickou transformaci válčení.
„Musíme si uvědomit, že Ukrajina se stala poskytovatelem bezpečnosti,“ řekl ministr. Podle něj je dnes světovým lídrem v oblasti dronové a protidronové války i dalších nově vznikajících technologií.
Právě tento pohled se v NATO stále častěji objevuje. Ukrajina už není vnímána pouze jako země závislá na západní pomoci, ale také jako zdroj zkušeností a technologií, které mohou změnit podobu budoucích konfliktů. Výroky norského ministra tak nebyly jen varováním před ruskou vojenskou silou, ale i připomínkou, že bezpečnostní architektura Západu se rychle mění — a že transatlantické partnerství zůstává pro Evropu i USA vzájemně strategickou pojistkou.
