Podle NKÚ se digitalizace nepovedla. U státních zakázek to ani nepřekvapí
Shutterstock.com
Digitalizace se nekonala. NKÚ zpochybnil projekty ministerstva za stovky milionů
Ministerstvo vnitra podle NKÚ vynaložilo přes 870 milionů korun na profesionalizaci státní služby, aniž by dosáhlo očekávaných výsledků. Úřad kritizuje nefunkční digitalizaci i chybějící data, resort se závěry nesouhlasí.
red
Ministerstvo vnitra v letech 2016 až 2023 vynaložilo více než 870 milionů korun na projekty zaměřené na profesionalizaci a zvyšování kvality státní služby. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu se však nepodařilo dosáhnout očekávaného účinku. Resort se závěry kontroly nesouhlasí a tvrdí, že NKÚ nezohlednil širší souvislosti ani konkrétní výsledky.
Kontroloři například zjistili, že ministerstvo od roku 2020 neplnilo povinnost měřit a vyhodnocovat výkon veřejné a státní správy. Vláda mu tento úkol po letech odebrala a koordinaci státní služby letos převzal Úřad vlády. Podle NKÚ tak stále chybějí data o kvalitě státní správy.
Služební úřady měly do roku 2022 zavést minimální standard efektivního řízení. Ministerstvo vnitra jim mělo s plněním pomáhat a na tento účel vynaložilo přes 60 milionů korun. Podle NKÚ však 51 z 84 úřadů požadovaného minima v termínu nedosáhlo a samo ministerstvo vykázalo třetí nejhorší výsledek.
Resort namítá, že projekt přinesl konkrétní výstupy, včetně proškolení více než 3400 zaměstnanců a zpracování analýz využitých při novelizaci zákona o státní službě.
Mluvčí ministerstva Ondřej Krátoška uvedl, že NKÚ při hodnocení nezohlednil dopady pandemie covidu-19 ani války na Ukrajině, kdy se veřejná správa soustředila na krizové řízení.
Výhrady má NKÚ také k digitalizaci vzdělávání. Ministerstvo mělo od února 2022 zřídit centrální vzdělávací portál pro státní zaměstnance, který by umožnil elektronické kurzy a evidenci školení. Podle kontroly však portál nevznikl a resort v budování centrálního e-learningu nepokračuje.
Tady si ajťáci „mákli“
Problematická byla i aplikace eZkouška určená pro úřednické zkoušky. Ministerstvo na ni a související úpravy informačního systému vynaložilo přes 22 milionů korun.
Aplikace byla spuštěna v roce 2019, ale v listopadu 2023 její provoz skončil a úřady se vrátily k listinné podobě zkoušek. NKÚ označil tyto výdaje za nehospodárné a postup ministerstva za skutečnost nasvědčující porušení rozpočtové kázně.
Dalších 640 milionů korun šlo v letech 2015 až 2024 na vytvoření, provoz a rozvoj Informačního systému o státní službě. Podle NKÚ systém neposkytuje všechna potřebná data pro hodnocení státní služby, část údajů přebírá z jiných systémů a řadu informací je nutné zadávat manuálně. Ministerstvo navíc část dat zjišťuje prostřednictvím dotazníků, jejichž zpracování stojí další prostředky.
Ani s tímto hodnocením resort nesouhlasí. Podle Krátošky je informační systém zákonem stanoveným centrálním evidenčním nástrojem pro údaje o státních zaměstnancích, služebních místech a úřednických zkouškách, nikoli nástrojem přímé profesionalizace. Částka 640 milionů podle něj zahrnuje i provoz Ekonomického informačního systému fungujícího na stejné platformě.
Kontrola tak otevřela spor o to, zda investované prostředky skutečně vedly ke zvýšení kvality státní služby, nebo zda očekávané změny zůstaly jen na papíře.
S využitím ČTK
