V hlubokém moři bývají kabely položeny na dně až dva kilometry pod hladinou
Shutterstock.com
Pod hladinou
Neviditelné tepny planety v ohrožení. Podmořské kabely čelí sabotážím i hrozbě kolapsu internetu
Podmořské kabely přenášejí téměř veškerý světový internetový provoz i energii z offshore projektů. S rostoucím geopolitickým napětím ale sílí obavy, že se stanou terčem sabotáží.
editor
Pod hladinou světových oceánů se nachází jedna z nejdůležitějších infrastruktur moderní civilizace. Podmořské kabely dnes přenášejí přibližně 99 procent globálního internetového provozu, dat pro umělou inteligenci i část elektřiny z offshore větrných a dalších energetických projektů. Přesto zůstávají překvapivě zranitelné.
Síť kabelů se rychle rozrůstá. Po celém světě je nyní aktivních více než 400 podmořských tras a jen v roce 2026 má přibýt dalších 119 nových kabelů. Pro srovnání: v roce 2020 jich vzniklo 66. Roste totiž poptávka po cloudových službách, datových centrech, AI i propojení kontinentů.
Telekomunikační kabely bývají relativně tenké, často o průměru jen čtyři až pět centimetrů. Uvnitř však nesou optická vlákna, která představují digitální páteř planety. Energetické kabely jsou robustnější a slouží například k přenosu elektřiny z mořských větrných parků na pevninu.
V hlubokém moři bývají kabely položeny na dně až dva kilometry pod hladinou, v mělčích vodách se zakopávají pod sediment. Ani to ale nestačí.
Každý rok dochází ke 150 až 200 neúmyslným poškozením, nejčastěji kvůli rybářským aktivitám, kotvám lodí nebo stavebním pracím. Rizikem jsou také zemětřesení, sesuvy dna či vulkanická činnost, píše web Oilprice.com.
Největší obavy však vyvolává možnost cílené sabotáže. V posledních letech se objevilo několik incidentů, u nichž nebylo jasné, zda šlo o nehodu, nebo úmysl. Některé státy byly obviňovány z využívání civilních lodí či rybářských plavidel k poškozování podmořské infrastruktury.
Opravy nejsou jednoduché. Vyžadují specializované lodě, podmořské roboty a často týdny práce. Výpadek přitom může zpomalit internet, přerušit datové toky nebo zkomplikovat dodávky energie.
Evropská unie proto v roce 2025 přijala Akční plán bezpečnosti kabelů, který má zvýšit odolnost sítí, zlepšit detekci incidentů a urychlit reakci. Podobné kroky podnikají také USA, Japonsko, Tchaj-wan nebo Jižní Korea.
Do popředí se dostávají nové technologie. Například distribuované akustické snímání proměňuje optická vlákna v obří senzory schopné zachytit vibrace, pohyb lodí nebo podezřelou aktivitu v okolí kabelu. Nasazují se i sonarové systémy sledující mořské dno.
Další ochranou je redundance – tedy budování více tras mezi stejnými místy. Pokud jeden kabel selže, provoz lze převést jinam. To je klíčové zejména v citlivých regionech, jako je Rudé moře nebo Hormuzský průliv.
Právě tam se nyní soustředí pozornost kvůli napětí na Blízkém východě. Přerušení kabelů v Perském zálivu by tvrdě zasáhlo například Indii, protože významná část jejího internetového provozu vede právě touto oblastí. Dopady by pocítily cloudové služby, digitální platby i firmy využívající AI.
Svět tak stále více zjišťuje, že jeho digitální i energetická budoucnost leží na dně oceánu. A že ochrana těchto neviditelných tepen bude stejně důležitá jako ochrana silnic, elektráren či letišť.
