Poetika uhelných elektráren

Poetika uhelných elektráren

Shutterstock.com

Tam a zpátky

Německo znovu zvažuje uhlí. Dražší plyn mění plány na zelenou transformaci

Německo patří mezi největší evropské zastánce odchodu od uhlí. Růst cen zemního plynu a obavy o bezpečnost dodávek energií ale otevírají debatu, zda by část uhelných elektráren neměla zůstat v provozu déle.

Tomáš Tománek

Německo si před lety stanovilo ambiciózní cíl: definitivně skoncovat s výrobou elektřiny z uhlí nejpozději do roku 2038, přičemž nejšpinavější hnědé uhlí mělo skončit už v roce 2030.

Dnes ale Berlín čelí nové realitě. Prudký růst cen zemního plynu i nejistota na světových energetických trzích nutí politiky znovu přemýšlet, zda není odchod od fosilního paliva příliš rychlý, píše web britské BBC.

Uhlí stále vyrábí přibližně pětinu německé elektřiny. Země přitom zároveň výrazně pokročila v rozvoji obnovitelných zdrojů, které už pokrývají téměř 60 procent výroby elektřiny.

Problém nastává ve chvílích, kdy nefouká vítr nebo nesvítí slunce. Právě tehdy měly uhlí nahradit nové plynové elektrárny.

Jenže Německo dováží zhruba 95 procent spotřebovaného zemního plynu, zatímco zásoby domácího hnědého uhlí patří k největším v Evropě.

Po zdražení plynu se tak uhlí znovu jeví jako levnější a bezpečnější varianta. Návrat k jádru přitom nepřipadá v úvahu, protože poslední německé jaderné elektrárny byly odstaveny už v roce 2023, připomíná BBC.

Diskuse proto není o úplném zrušení konce uhlí, ale spíše o jeho zpomalení. Jednou z možností je ponechat část uhelných elektráren v pohotovosti jako strategickou rezervu pro období vysoké spotřeby nebo krizových situací.

Rozhodnutí bude muset vláda přijmout ještě letos.

Energetické firmy takový krok podporují a tvrdí, že by pomohl zajistit stabilní dodávky elektřiny pro miliony domácností i průmysl.

Právě průmyslové podniky patří k nejhlasitějším zastáncům změn. Podle německého chemického svazu potřebují firmy především jistotu, že elektřina bude dlouhodobě dostupná za konkurenceschopné ceny. Bez toho se podle nich budou investice přesouvat jinam.

Naopak ekologické organizace i část vládní koalice varují, že prodlužování života uhelných elektráren by ohrozilo klimatické cíle a zafixovalo závislost na fosilních palivech.

Němečtí sociální demokraté odmítají oslabovat plán energetické transformace, zatímco konzervativní CDU upozorňuje, že bezpečnost dodávek a dostupné ceny musí mít přednost.

Rozhodnutí bude muset vláda přijmout ještě letos. V srpnu zveřejní zákonné vyhodnocení odchodu od uhlí, které mělo původně posoudit možnost jeho urychlení.

Za současných podmínek ale může posloužit k pravému opaku – k odložení části plánovaného útlumu a zachování některých elektráren jako pojistky pro nejistou energetickou budoucnost.