Ilustrační obrázek
Vygenerováno v Nano Banana Pro
Nikaragua žene Německo před soud kvůli zbraním pro Izrael. Berlín obvinění odmítá
Nikaragua tvrdí, že Německo svou vojenskou podporou Izraeli porušuje povinnosti vyplývající z mezinárodního práva. Berlín obvinění odmítá a před Mezinárodním soudním dvorem zpochybňuje pravomoc soudu i přípustnost části žaloby.
čtk
Německo dnes před Mezinárodním soudním dvorem (ICJ) v Haagu prohlásilo, že jeho zbrojní vývoz do Izraele je v souladu s mezinárodním právem. Vyjádření učinilo na úvod slyšení k žalobě kvůli napomáhání ke genocidě, kterou vůči Berlínu vznesla Nikaragua. Tato středoamerická země se snaží zastavit německý zbrojní export do Izraele, protože tvrdí, že Izrael zbraně používá ke genocidě Palestinců v Pásmu Gazy. Informovala o tom agentura DPA s tím, že soudci nyní musí rozhodnout, zda případ posunou do hlavního řízení.
Německo již na počátku dubna u ICJ rázně odmítlo obvinění ze strany Nikaraguy, že v Pásmu Gazy usnadňuje porušování mezinárodního práva včetně úmluvy o genocidě z roku 1948 tím, že prodává zbraně Izraeli a poskytuje mu další podporu při vojenské ofenzivě. Soudní orgán OSN následně odmítl vydat předběžné opatření, kterým by vývoz německých zbraní do Izraele zastavil.
Nyní Německo zopakovalo, že jeho vývoz zbraní do Izraele odpovídá mezinárodním předpisům. "Veškerý německý zbrojní vývoz do Izraele a dalších zemí podléhá přísnému schvalovacímu řízení, které je přísnější než mezinárodní pravidla," prohlásila německá právnička Julia Monarová.
Monarová před ICJ rovněž označila obvinění Nikaraguy za nepodložená a uvedla, že Německo mezitím v souvislosti s konfliktem vývoz zbraní omezilo. Soudní dvůr pak vyzvala, aby žalobu zamítl.
Německo během nynějšího slyšení, které potrvá několik dní, usiluje o to, aby se případ nedostal do hlavního řízení. Nikaragua bude mít v úterý možnost na německé argumenty reagovat. Zatím není jasné, kdy by soudci mohli rozhodnout.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023 poté, co ozbrojenci teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců při útoku na jihu Izraele pozabíjeli na 1 200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 osob unesli. Izrael pak zahájil rozsáhlou vojenskou operaci.
Izraelská armáda podle údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy zabila od počátku války nejméně 73 470 lidí. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, ale podle zahraničních nevládních organizací přes 80 procent obětí byli civilisté.
Příměří dohodnuté v říjnu 2025 mezi Izraelem a Hamásem zastavilo válku, kterou řada lidskoprávních organizací i komise OSN označila za genocidu. Izrael, který obvinění z genocidy odmítá, nadále opakovaně útočí na Gazu, kde tyto útoky od říjnové dohody zabily více než 1330 Palestinců.
