Větrná elektrárna poblíž Struckumu v Německu
Shutterstock.com
Německo omezuje rekordní objem výroby zelené energie. Přebytečnou elektřinu nemá kam uložit
Německé solární a větrné elektrárny v prvním pololetí výrazně častěji omezovaly výrobu z ekonomických důvodů. Přestože záporných cenových období ubylo, objem elektřiny, která podle analytiků kvůli nízkým cenám vůbec nevznikla, vzrostl o pětinu na 1 463 gigawatthodin. Německá energetická transformace tak naráží na nový problém: obnovitelné zdroje rostou rychleji než baterie, pružná spotřeba a schopnost trhu jejich výkon využít.
šéfredaktor
Německo v prvních šesti měsících roku 2026 komerčně omezilo přibližně 1 463 GWh výroby z obnovitelných zdrojů, meziročně o 20 procent více. Počet období se zápornými cenami přitom klesl z 389 na 299. Údaje pocházejí z analýzy energetické společnosti Montel. Výzkum očekává, že za celý rok může komerčně omezená výroba dosáhnout rekordních dvou terawatthodin.
Nejde přitom o elektřinu, která byla nejprve vyrobena a následně vyhozena. Elektrárny svůj výkon snížily nebo se vůbec nespustily, protože by jejich provoz při záporné velkoobchodní ceně nebyl ekonomicky výhodný. Tento postup se označuje jako komerční nebo cenově citlivé omezení výroby. Je potřeba jej odlišovat od nuceného vypínání zdrojů kvůli fyzickému přetížení elektrické sítě, tedy od redispečinku.
Zelené elektřiny přibývá rychleji než možností ji využít
Záporná cena vzniká ve chvíli, kdy nabídka elektřiny převýší poptávku a systém nemá dostatek levných možností, jak přebytek uložit, vyvézt nebo okamžitě spotřebovat. Výrobce pak může za dodání elektřiny na velkoobchodní trh fakticky platit.
Německo tento problém pociťuje stále silněji, protože podíl obnovitelných zdrojů rychle roste. Podle dat německého regulátora Bundesnetzagentur pocházelo v roce 2025 z obnovitelných zdrojů 257,5 TWh elektřiny, tedy 58,8 procenta celkové výroby dodané do veřejné sítě. Solární elektrárny vyrobily 74,1 TWh, o téměř 11 TWh více než o rok dříve.
Růst instalovaného výkonu sám o sobě není problém. Potíž vzniká v době, kdy velké množství solárních elektráren vyrábí současně, typicky kolem poledne, zatímco poptávka neroste stejným tempem. Část výroby potom stlačí velkoobchodní cenu k nule nebo pod ni.
Situaci změnila také německá pravidla podpory. Od února 2025 nové fotovoltaické elektrárny během období se zápornými cenami nedostávají státem podporovanou výkupní cenu. Německá vláda změnu zdůvodnila potřebou lépe zapojit fotovoltaiku do trhu a vytvořit motivaci k vlastní spotřebě, přímému prodeji elektřiny a ukládání do baterií.
Nová pravidla se tedy netýkají prostého zákazu výroby. Provozovatel může elektřinu dál vyrábět a prodávat, v záporných cenových obdobích ale nemusí dostat podporu, která by mu jinak ztrátovou výrobu kompenzovala. Ekonomická motivace vypnout nebo omezit elektrárnu tím zesílila.
Podle analýzy Montelu se na růstu komerčního omezování podílel také přechod německého denního trhu na čtvrthodinové obchodní intervaly. Kratší intervaly přesněji zachycují krátké polední přebytky, které se dříve mohly ztratit v hodinovém průměru. EPEX Spot nyní pro německo-lucemburskou cenovou oblast zveřejňuje 96 čtvrthodinových cen denně.
Baterie mohou přebytek přesunout na večer
Prvním řešením jsou bateriová úložiště. Ta mohou přijmout elektřinu v době poledního přebytku a dodat ji později, například večer, kdy solární výroba klesá a spotřeba bývá vyšší. Montel očekává, že právě rostoucí objem komerčně omezené výroby zlepší ekonomiku nových bateriových projektů.
Baterie ale nejsou univerzální odpovědí. Vyplatí se především tehdy, když se mezi hodinami s nízkou a vysokou cenou vytváří dostatečný rozdíl. Jejich návratnost zároveň ovlivňují náklady na připojení, síťové poplatky, četnost nabíjení a délka období, po které mají elektřinu uchovat.
Druhou cestou jsou chytré elektroměry a dynamické tarify. V Německu musí od začátku roku 2025 nabízet dynamický tarif všichni dodavatelé elektřiny. Cena pro zákazníka se v takovém tarifu mění podle velkoobchodního trhu. Domácnost tak může nabíjet elektromobil, ohřívat vodu nebo spouštět spotřebiče v hodinách, kdy je elektřiny dostatek a její cena klesá. Pro využití dynamického tarifu je potřeba inteligentní měřicí systém.
Samotný chytrý elektroměr ovšem výrobu nezachrání. Spotřebitel nebo automatický systém musí skutečně přesunout spotřebu do levnějších hodin. Domácnost, která má dynamický tarif, ale dál používá nejvíce elektřiny během večerní špičky, flexibilitu trhu příliš nezvýší.
Elektromobily a průmysl musejí spotřebovávat ve správnou chvíli
Třetí možností je pružnější elektrifikace dopravy, vytápění a průmyslu. Elektromobily, tepelná čerpadla, elektrokotle nebo výroba vodíku mohou odebrat přebytečnou energii, pokud jejich provoz reaguje na ceny a stav elektrické soustavy.
Rozhodující je právě načasování. Elektromobil nabíjený automaticky kolem poledne může využít levnou solární elektřinu. Pokud ale miliony řidičů začnou nabíjet současně po návratu z práce, vznikne další večerní špička. Elektrifikace proto pomáhá pouze tehdy, když spotřebu zároveň dokáže časově řídit. Potřebu investic do ukládání, řízení poptávky a dalších flexibilních technologií zdůrazňuje také analýza Montelu citovaná Euronews.
Tato opatření řeší především komerční omezování způsobené nízkými cenami. Pokud elektrárna nemůže vyrábět kvůli přetíženému vedení, jsou potřeba také nové sítě, lepší propojení regionů a přesnější místní cenové signály.
Německý regulátor vyčíslil náklady na redispečink a rezervní elektrárny v roce 2025 přibližně na 3,06 miliardy eur. Bundesnetzagentur proto připravuje reformu síťových poplatků, která má motivovat velké odběratele k vyšší spotřebě ve chvílích, kdy je elektřina levná a síť není přetížená.
Německý problém bude řešit celá Evropa
Obnovitelné zdroje v prvním čtvrtletí roku 2026 zajistily 45,5 procenta elektřiny vyrobené v Evropské unii. Vítr tvořil 44,9 procenta obnovitelné produkce, vodní elektrárny 28 procent a solární zdroje 17,3 procenta. Česko se s podílem 12,7 procenta nacházelo na opačném konci evropského žebříčku.
S růstem závislosti na počasí budou přibývat jak hodiny s velkým přebytkem, tak období s nízkou výrobou. Výstavba nových solárních a větrných elektráren proto musí být doprovázena rozvojem baterií, sítí, pružné spotřeby a přesnějších cenových signálů.
Pro Česko je německý vývoj důležitý také kvůli propojenému evropskému trhu. Německo elektřinu dováží nebo vyváží podle toho, kde je v danou chvíli její výroba nejlevnější. Polední přebytky tak mohou snižovat ceny i v okolních zemích a zhoršovat ekonomiku elektráren, které vyrábějí ve stejnou dobu. Jde o důsledek propojeného evropského trhu, který ve svém hodnocení německé energetiky popisuje Bundesnetzagentur.
Vypínání části obnovitelné výroby samo o sobě neznamená selhání energetické transformace. Určitá míra omezení může být levnější než stavět síť nebo baterii pro každý krátký přebytek. Rychlý růst německých čísel ale ukazuje, že další fáze transformace už nebude založena jen na stavbě panelů a větrníků. Rozhodující bude, zda vznikne systém, který jejich elektřinu dokáže ve správný okamžik uložit, přepravit nebo spotřebovat.
