Německo ztrácí pracovní místa. Nejvíc bolí útlum průmyslu a stavebnictví
Shutterstock.com
Továrny, které živily Německo, škrtají. Pracovní trh posílá varovný signál
Německý trh práce vstoupil do roku 2026 slaběji, než bývá obvyklé. Podle Federálního statistického úřadu bylo v zemi v prvním čtvrtletí zaměstnáno zhruba 45,6 milionu lidí, mezi lednem a březnem ale ubylo 486 tisíc pracovních míst. Začátek roku přitom tradičně přináší sezonní pokles zaměstnanosti, tentokrát je však výraznější než v předchozích letech. Ani očištění o běžné sezonní vlivy obraz příliš nezlepšuje: německá ekonomika i tak přišla o 61 tisíc míst. Jde už o třetí čtvrtletí v řadě, kdy počet pracovních pozic klesá.
msk
Nejcitelněji se útlum propisuje do průmyslu, tedy do sektoru, který po desetiletí nesl pověst německé hospodářské síly. V továrnách a průmyslových podnicích zmizelo proti stejnému období loňského roku 171 tisíc pracovních míst. Dalších 27 tisíc pozic zaniklo ve stavebnictví. Důvody se skládají do obrazu ekonomiky, která ztrácí tah: slabší byznys, vysoké náklady, rostoucí konkurence z Číny, mezinárodní krize a k tomu utlumená globální poptávka. Nejvíce to doléhá na exportně orientované společnosti, pro něž je zahraniční odbyt klíčový.
Nová místa drží hlavně stát
Kontrast mezi soukromým a veřejným sektorem je výrazný. Zatímco průmysl a stavebnictví propouštějí, nová pracovní místa vznikají téměř výhradně ve veřejných službách, vzdělávání a zdravotnictví. V těchto oblastech přibylo 181 tisíc míst, což znamená růst o 1,5 procenta. Celý sektor služeb ale jako celek stoupl jen nepatrně, o 0,1 procenta. Jinde je bilance slabá: maloobchod, doprava a pohostinství ztratily 81 tisíc pracovních míst, poskytovatelé obchodních služeb zrušili 72 tisíc pozic a zaměstnance ztratil i sektor IT a komunikací.
Německá vláda přitom rychlý obrat neočekává. Nejnovější měsíční zpráva ministerstva hospodářství říká: „Jarní oživení na trhu práce se letos z velké části neprojeví.“ Pro Berlín je nepříjemné i evropské srovnání. Zatímco v Německu zaměstnanost klesá, v eurozóně se zvýšila o 0,5 procenta a v celé Evropské unii o 0,6 procenta. Nejde tedy jen o slabší sezonu, ale o další signál, že německý trh práce se od širšího evropského vývoje začíná odchylovat.
