Německý kancléř Friedrich Merz
Shutterstock.com
Z Berlína
Bídné Německo pod Merzem: reformy se nekonají, důchody, zdravotnictví i byrokracie dál čekají na rázný řez
Investiční balík za 500 miliard eur ukazuje ambice vlády, strukturální reformy však chybí. Německá ekonomika tak dál naráží na vysoké náklady, byrokracii i slábnoucí konkurenceschopnost.
red
Německo po prvním roce vlády kancléře Friedricha Merze stojí spíše na místě, než aby prošlo slíbenou ekonomickou transformací.
Ambiciózní plán „podzimu reforem“ zůstal z velké části nenaplněn a klíčové strukturální změny – od důchodů přes zdravotnictví až po byrokracii – se odkládají.
Jediným skutečně rychlým krokem vlády byl vznik speciálního fondu ve výši 500 miliard eur (přes 12 bilionů korun) na infrastrukturu a klimatickou neutralitu.
Ten má modernizovat železnice, mosty i energetiku. Přesto jde spíše o investiční injekci než o systémovou reformu, která by řešila dlouhodobé slabiny německé ekonomiky – vysoké náklady, přeregulovanost a ztrátu konkurenceschopnosti.
Ekonomická politika vlády navíc naráží na vnitřní rozpory. Ministryně hospodářství Katherina Reiche tlačí na změny, které by zmírnily některé kroky předchozí vlády v oblasti klimatu a průmyslu, zatímco ministr financí Lars Klingbeil prosazuje odlišné priority. Výsledkem je zpomalení reforem i nejistota pro byznys, který čeká na jasnější směr.
Nenaplněné zůstávají i konkrétní sliby: nedošlo ke snížení energetických daní pro domácnosti, firmy nadále čelí vysokému daňovému zatížení a byrokratická zátěž zůstává jedním z hlavních problémů podnikatelského prostředí. Německý průmysl tak dál ztrácí dynamiku a deindustrializace přestává být jen hrozbou, ale stává se realitou.
Prvním větším reformním balíkem má být změna zdravotního systému, která je nyní v legislativním procesu. I zde ale panuje očekávání, že výsledná podoba projde výraznými úpravami. Pozitivem zůstává alespoň rostoucí shoda, že bez hlubších strukturálních změn se německá ekonomika neobejde.
Vedle ekonomiky vláda řeší i širší reformní agendu. Diskutuje se o podobě sociálního státu, efektivitě veřejné správy či budoucnosti energetiky – včetně návratu debat o jádru. Zároveň sílí tlak na lepší propojení investic, bezpečnosti a technologického rozvoje.
Merz tak vstupuje do druhého roku s klíčovou výzvou: proměnit své ekonomické know-how v konkrétní kroky. Bez reforem, které sníží náklady, zjednoduší regulaci a podpoří investice, bude Německo jen obtížně hledat cestu zpět k růstu.
