Friedrich Merz
Shutterstock.com
Německo si na obranu půjčilo miliardy. Ifo tvrdí, že 38,5 procenta šlo jinam
Německo plánuje během několika let dostat výdaje na obranu na 3,5 procenta HDP. Už první rok využívání uvolněných pravidel pro zadlužování ale vyvolal spor o to, zda všechny nové půjčky skutečně posílily obranyschopnost země.
čtk
Více než třetina dodatečných prostředků, které si Německo loni vypůjčilo na obranné výdaje, nesměřovalo do této oblasti. Ve své analýze to dnes uvedl hospodářský institut Ifo. Ministerstvo financí v reakci na dotaz agentury Reuters správnost analýzy odmítlo. Možnost se zadlužit kvůli zlepšení obranyschopnosti země má kabinet kancléře Friedricha Merze díky tomu, že loni vládní strany reformovaly takzvanou dluhovou brzdu. Toto ústavní opatření má bránit přílišnému zadlužování země.
„Velká část dodatečných dluhů nevedla ke zvýšení výdajů na obranu. Uvolněný prostor pro výdaje v jádrovém rozpočtu byl místo toho využit na jiné účely,“ uvedla výzkumnice Ifo Emilie Höslingerová.
V roce 2024 podle ní státní výdaje v obranné kapitole činily 54,6 miliardy eur (1,3 bilionu Kč), loni to bylo 72,2 miliardy (1,7 bilionu Kč). To je nárůst o 17,6 miliardy eur (427 miliard Kč). Dodatečné dluhy činily 28,6 miliardy eur (693 miliard Kč). Z toho vyplývá, že 11 miliard eur (267 miliard Kč) z nich neplynulo na dodatečné výdaje na obranu a bezpečnost, uvedl Ifo. Z dodatečných dluhů tak podle institutu 38,5 procenta vláda použila na jiné účely.
Mluvčí ministerstva financí agentuře Reuters řekl, že závěry studie jsou „právně i metodologicky chybné“. Institut podle něj neměl vycházet z údajů za rok 2024, ale z hodnoty, která přesahuje jedno procento hrubého domácího produktu (HDP), jak je zakotveno v ústavě. Ifo v reakci uvedl, že cílem studie nebylo posoudit, zda jsou výdaje v souladu s ústavními pravidly, ale zda se dodatečné půjčky promítly do dodatečných výdajů.
Kromě výdajů na obranu kryje Německo z dané kapitoly také pomoc Ukrajině, která se už více než čtyři roky brání ruské vojenské invazi, obranu před kybernetickými útoky, civilní ochranu a posílení tajných služeb.
Německo podle plánu do roku 2029 postupně zvýší výdaje na obranu na 3,5 procenta HDP. Opozice ale vládu opakovaně obvinila, že využívá možnosti vyššího zadlužení k jiným účelům, než je avizované zvyšování obranyschopnosti země.
