Co poslouchal svět, když jste se narodili?
Vygenerováno v Nano Banana Pro
Entertainment
Co poslouchal svět, když jste se narodili? Přehled nejprodávanějších alb od roku 1956
Každá generace měla vlastní hudební soundtrack. Zatímco v 50. letech dominovaly broadwayské muzikály a filmové soundtracky, později svět ovládli The Beatles, Michael Jackson, Adele nebo Taylor Swift. Přehled Business Insideru ukazuje, jak se během sedmdesáti let proměnil nejen hudební vkus, ale i celý hudební průmysl.
bac
Hudba bývala generační událostí. Jedno album často definovalo celý rok, určovalo styl, kulturu i to, co hrálo z rádií, walkmanů nebo později CD přehrávačů.
Přehled serveru Business Insider ukazuje, jak dramaticky se během posledních desetiletí proměnil nejen hudební vkus, ale i způsob, jakým lidé hudbu poslouchají.
V 50. a na začátku 60. let dominovaly žebříčkům především broadwayské muzikály a filmové soundtracky. Nejprodávanějšími deskami byly například My Fair Lady, West Side Story nebo The Sound of Music.
Hudební průmysl tehdy fungoval úplně jinak než dnes. Alba byla úzce propojena s Hollywoodem, televizí a divadlem.
Pak ale přišla éra rockových a popových ikon.
Sedmdesátá léta ovládli interpreti jako Elton John, Fleetwood Mac nebo Pink Floyd. V roce 1977 se nejprodávanější deskou stalo legendární album Rumours, o rok později pak soundtrack k filmu Saturday Night Fever, který symbolizoval vrchol disco éry.
Absolutní kulturní explozi ale přinesla až osmdesátá léta.
V letech 1983 a 1984 kralovalo trhu album Thriller od Michael Jackson. Deska s hity Billie Jean nebo Beat It dodnes patří mezi nejúspěšnější alba historie a proměnila MTV v globální kulturní fenomén.
Devadesátá léta pak ukázala sílu masové popkultury. Vedle hvězd jako Mariah Carey, Kurt Cobain nebo Spice Girls dominoval například soundtrack k filmu Titanic s písní My Heart Will Go On od Celine Dion.
Z českého pohledu měl ale vývoj hudby ještě jeden rozměr.
Zatímco v USA a západním světě v 60., 70. a 80. letech určovali hudební trendy interpreti jako Beatles, Pink Floyd, Led Zeppelin, Elton John nebo Michael Jackson, v komunistickém Československu se k posluchačům dostávali jen omezeně.
Zahraniční desky často kolovaly přehrané na magnetofonové pásky, pašovaly se ze zahraničí nebo se kopírovaly mezi známými.
Ve veřejném prostoru naopak dominovali interpreti oficiálního proudu československé pop music, jako byli Karel Gott, Helena Vondráčková, Jiří Korn nebo později Michal David.
Hudební nabídku tehdy neurčoval jen vkus publika, ale také cenzura a kulturní politika státu.
Právě proto měl hudební svět za železnou oponou zvláštní paradox. Zatímco na Západě se miliony fanoušků přely o nové album Pink Floyd, Fleetwood Mac nebo Michaela Jacksona, českoslovenští posluchači se k těmto fenoménům dostávali často se zpožděním několika let nebo jen prostřednictvím neoficiálních kopií.
Dnes, v době Spotify, YouTube a sociálních sítí, působí podobná představa téměř absurdně. Jakákoli novinka je dostupná během několika sekund prakticky kdekoliv na světě.
Po pádu železné opony se oba hudební světy začaly rychle sbližovat.
Na přelomu tisíciletí však přišel další zásadní zlom. CD sice stále generovala miliardové tržby, ale na scénu nastoupil internet, digitální distribuce a později streaming. V žebříčcích se proto začali objevovat interpreti jako Eminem, 50 Cent, Linkin Park nebo Drake.
A právě streaming nakonec změnil pravidla hry úplně.
Hudební magazín Billboard původně počítal především fyzické prodeje alb. Od roku 2015 ale začal do statistik zahrnovat i takzvané album-equivalent units, tedy přepočet streamů na prodeje alb.
Spotify láme rekordy, hudebníkům vyplatilo přes 11 miliard dolarů
Jinými slovy: dnešní dominance už nestojí hlavně na tom, kolik lidí si koupí CD, ale na tom, co poslouchají opakovaně na Spotify, Apple Music nebo YouTube.
V této nové éře se zrodila další globální megastar.
Taylor Swift dnes do značné míry opakuje efekt, který měl v osmdesátých letech Michael Jackson. Její alba 1989, The Tortured Poets Department nebo nejnovější The Life of a Showgirl patří mezi nejúspěšnější hudební projekty posledních let.
Rozdíl je ale zásadní.
Zatímco dříve hudební průmysl stál na několika televizních stanicích, rádiích a obchodech s deskami, dnešní popularita vzniká na sociálních sítích, streamovacích platformách a v nepřetržité online komunikaci s fanoušky.
Hudba tak možná nikdy nebyla dostupnější.
