Komentář: Potřebujeme revizi Green Dealu. Místo toho nás možná čeká přitvrzení

Plán EU snížit emise do roku 2040 o devadesát procent je nebezpečný. Schvalovat se má prostřednictvím zákulisního vyjednávání, s minimální účastní národních parlamentů a bez propočtů, co to bude koho stát a zda je to sociální únosné.

Plán EU snížit emise do roku 2040 o devadesát procent je nebezpečný. Schvalovat se má prostřednictvím zákulisního vyjednávání, s minimální účastní národních parlamentů a bez propočtů, co to bude koho stát a zda je to sociální únosné.

Celý článek
0

Velká ropná konsolidace v USA: Dražší benzín a více vlivu pro OPEC

Polovinu těžby ropy v největší producentské zemi světa ovládla pouhá desítka firem. Kromě nich samotných se to nelíbí nikomu – Wall Street, politikům ani spotřebitelům.

Polovinu těžby ropy v největší producentské zemi světa ovládla pouhá desítka firem. Kromě nich samotných se to nelíbí nikomu – Wall Street, politikům ani spotřebitelům.

Celý článek
0

Zakladatelka Zásilkovny Kijonková po 13 letech odejde z vedení skupiny Packeta

Zakladatelka logistické služby Zásilkovna Simona Kijonková po 13 letech odejde z vedení skupiny Packeta, která Zásilkovnu provozuje. Zásilkovnu založila v roce 2010 a jako generální ředitelka ji vedla až do prodeje na přelomu loňského a letošního roku. Ve funkci ji má po dokončení transakce nahradit Erich Čomor, který stál u založení Air Bank nebo vedl německý Rohlík.

Zakladatelka logistické služby Zásilkovna Simona Kijonková po 13 letech odejde z vedení skupiny Packeta, která Zásilkovnu provozuje. Zásilkovnu založila v roce 2010 a jako generální ředitelka ji vedla až do prodeje na přelomu loňského a letošního roku. Ve funkci ji má po dokončení transakce nahradit Erich Čomor, který stál u založení Air Bank nebo vedl německý Rohlík.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Nedůvěra k Američanům. Proč papež jednoznačněji neodsoudí ruskou agresi na Ukrajině

Hlavu ruské pravoslavné církve, patriarchu Kirilla, papež varoval, aby se nestal „Putinovým ministrantem“. Výslovně však neoznačil Rusko za agresora.

Nedůvěra k Američanům. Proč papež jednoznačněji neodsoudí ruskou agresi na Ukrajině
Kličkování v otázce války na Ukrajině v sobě odráží pozoruhodný charakter Františkova papežství. | foto Profimedia.cz

Kdykoli papež František zvedne oči od psaní, připomene se mu Ukrajina. Na pracovním stole má ikonu, kterou dostal ještě coby arcibiskup Buenos Aires jako dárek na rozloučenou od jednoho ze svých biskupů, Svjatoslava Ševčuka, jenž se v roce 2011 vrátil do Kyjeva, aby vedl ukrajinskou římskokatolickou církev.

Ikona patří k hrstce věcí, jež si s sebou papež František přivezl do Říma. Míra jeho obav o Ukrajinu se ukázala 8. prosince, když se o ní zmínil při obřadu v Římě; nedokázal se při tom ubránit slzám. 

Už před Vánocemi se ale ukázalo, že všechny Františkovy snahy zaujmout roli vyjednavače mezi Ruskem a Ukrajinou vyšly naprázdno. Papež je ve střetu dvou převážně pravoslavných zemí outsiderem. Navíc si svými výroky a opomenutími opakovaně znepřátelil jak Ukrajince, tak Rusy.

Putinův ministrant

Zkraje války papež invazi odsoudil jako „nepřijatelnou ozbrojenou agresi“, kritizoval masakry v Buči a políbil ukrajinskou vlajku, kterou mu z města zaslali. V rozhovoru varoval hlavu ruské pravoslavné církve, patriarchu Kirilla, aby se nestal „Putinovým ministrantem“. Výslovně však neoznačil Rusko za agresora.

V rozhovoru zveřejněném v červnu to působilo, jako kdyby se snažil oslovit ruské vůdce, když říkal, že invaze byla „možná vyprovokovaná“, a varoval před nahlížením na válku jako jednoduchou pohádku o dobru bojujícím se zlem.

V poslední době byl na adresu Kremlu kritičtější, obzvlášť po setkání s arcibiskupem Ševčukem, které proběhlo 7. listopadu. Během posledního měsíce popudil Moskvu tím, že za nejkrutější ze všech jednotek označil ty složené ze dvou etnických menšin, Čečenců a Burjatů. Následně však Vatikán zveřejnil krajně neobvyklou omluvu.

Mezi Západem a jeho nepřáteli

Toto kličkování v sobě odráží pozoruhodný charakter Františkova papežství. Je přístupný rozhovorům a jen nerad věnuje pozornost vatikánským oficiálním diplomatům, namísto toho si utváří vlastní názory v diskusích s obměňujícím se okruhem účastníků.

První latinskoamerický papež však chová také hlubokou nedůvěru vůči Spojeným státům americkým a věří, že se Vatikán nachází kdesi mezi Západem a jeho nepřáteli.

Fakt, že zcela jasně nevidí, co se děje na Ukrajině, nicméně ukazuje limity této snahy měřit vždy a všem stejným metrem.

© 2022 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.