Na náhorní plošině Nazca leží pás zhruba 5 200 jam táhnoucí se 1,5 kilometru krajinou. Desítky let šlo o archeologickou záhadu – od hrobů přes zavlažování až po mimozemské teorie. Nová studie ale přináší výrazně střízlivější vysvětlení: ekonomickou infrastrukturu předkolumbovských společností.

Podle studie publikované v časopise Antiquity, kterou vedl Jacob Bongers z University of Sydney, sloužil tzv. „Pás děr“ jako systém skladování, směny a evidence zemědělských produktů. Výzkum kombinuje letecké mapování pomocí dronů, terénní průzkum i laboratorní analýzy vzorků.

Klíčová jsou data z terénu. Ve vzorcích půdy se našly zbytky 27 rostlinných druhů, včetně kukuřice a dalších plodin typických pro andské zemědělství, jak vyplývá ze studie. Současně se objevily stopy rákosí používaného na koše. To ukazuje na logistiku: plodiny byly do jam ukládány cíleně, nikoli náhodně.

Objevování vesmíruObjevování vesmíru

Jupiterův měsíc Europa láká NASA. Pátrání po mimozemském životě začíná

Struktura systému naznačuje organizaci, nikoli improvizaci. Pás je rozdělen do více než 60 sekcí s různým počtem jam a řad. Podle studie tato variabilita odpovídá principu kipu – uzlového systému, kterým Inkové evidovali množství a transakce.

Ekonomická interpretace je dvojí. Původně mohly jámy sloužit jako barterové tržiště, kde se zboží směňovalo podle objemu. Později systém převzala Incká říše a využila ho pro výběr naturálních daní. Poloha lokality – na křižovatce obchodních tras – tuto funkci podporuje.

Na ekonomický význam lokality upozorňuje také server Phys.org, podle kterého šlo spíše o praktickou infrastrukturu než rituální nebo symbolickou stavbu. Pás děr tak fungoval jako fyzická databáze – kombinace skladu, tržiště a účetního systému.

ByznysByznys

Peruánská Amazonie pod tlakem zlata: nelegální těžba se rozlila do všech regionů