Necelý měsíc po spuštění nového Společného evropského azylového systému (GEAS), jehož cílem je omezit nelegální migraci do Evropské unie, se v Bruselu podle deníku Bild rozbíhá debata o dalším zpřísnění azylových pravidel. Největší frakce v Evropském parlamentu, Evropská lidová strana (EPP), vyvíjí tlak na Evropskou komisi, aby připravila další legislativní změny.

Podle informací deníku Bild dorazil do vedení Evropské komise dokument, v němž lidovci vyzývají předsedkyni Komise Ursulu von der Leyenovou k dalším krokům. Podle listu patří mezi hlavní zastánce návrhů Německo a Rakousko.

Mezi klíčové návrhy patří možnost vracet žadatele o azyl přicházející z bezpečných nečlenských zemí, například z Turecka, už na hranicích Evropské unie. Dokument zároveň požaduje rychlejší návraty uprchlíků do jejich domovských zemí, jakmile to bezpečnostní situace dovolí.

Evropská lidová strana rovněž podle médií navrhuje zrušit institut subsidiární ochrany. Ten dnes získávají lidé, kteří nesplní podmínky pro přiznání azylu ani postavení uprchlíka, ale po návratu do vlasti by jim hrozila vážná újma, například kvůli občanské válce. Podle autorů návrhu však řada těchto lidí zůstává v Evropské unii i poté, co se situace v jejich domovské zemi stabilizuje. Deník Bild uvádí, že téměř 80 procent z 381 tisíc lidí se subsidiární ochranou v Německu tvoří Syřané. Předseda EPP Manfred Weber uvedl, že by měli pomoci s obnovou své země, zároveň ale zdůraznil, že nový plán se týká především budoucích případů.

Poslanec německé CDU Detlef Seif, který má ve frakci na starosti azylovou a migrační politiku, uvedl, že cílem je vytvořit „jasný, spravedlivý a nepřetěžující azylový systém“, který ukončí období naivity. Podle něj se nesmí opakovat migrační krize z let 2015 a 2016.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který je členem právě EPP, pro Echo24 řekl, že v Evropském parlamentu i mezi členskými státy se nyní vede debata především o tom, jak napravit největší slabinu evropské migrační politiky – nízkou úspěšnost návratů lidí, kteří na azyl nemají nárok. „Nově se proto diskutuje o efektivnějších návratových pravidlech, větším využívání bezpečných třetích zemí, společném evropském návratovém rozhodnutí a také o možnosti zřizovat návratová centra mimo území EU pro osoby, jejichž žádost o azyl byla pravomocně zamítnuta. Tyto návrhy navazují na Migrační a azylový pakt, který se již začal uplatňovat,“ uvedl Zdechovský.

„Za EPP dlouhodobě prosazujeme, aby Evropa jasně rozlišovala mezi lidmi, kteří skutečně utíkají před válkou nebo pronásledováním, a ekonomickou migrací. Ti první mají mít právo na ochranu. Ti druzí, pokud nesplňují podmínky pro azyl, musí být rychle a důsledně navraceni. Bez funkční návratové politiky nebude důvěra občanů v azylový systém nikdy obnovena,“ řekl Zdechovský.

„Podporujeme proto rychlejší azylová řízení, širší využití seznamu bezpečných zemí původu i bezpečných třetích zemí, lepší ochranu vnější hranice, efektivnější spolupráci se zeměmi původu a tranzitu a výrazně vyšší vymahatelnost návratových rozhodnutí. Současný stav, kdy se daří vrátit jen část osob s pravomocně zamítnutou žádostí o azyl, není dlouhodobě udržitelný,“ dodal Zdechovský s tím, že cílem není omezovat právo na azyl jako takové, ale zabránit jeho zneužívání. Evropský azylový systém musí podle Zdechovského být současně humánní vůči lidem, kteří ochranu skutečně potřebují, i důvěryhodný vůči evropským občanům.

Farský: Na platformě EPP se další zpřísnění neřeší

Europoslanec Jan Farský (STAN, EPP) Echu řekl, že migrační pakt a návratová politika ještě nejsou ani praxí naplněny. „Jejich přísnost byla už pro mnohé i v EPP na hraně podpory. Mně se jeví jako dostatečné. Přísné kontroly, detence, biometrie, solidarita,“ uvedl Farský.

„Zároveň ale chápu, že to bylo první velké hlasování, kdy se Patrioti přidali k EPP a mohli tak prohlásit, že něco v EP konečně prosadili, tak mají chuť v této oblasti pokračovat. Navíc cítí, že boj proti migrantům jim přináší body, tak téma chtějí dále živit. Ale pozice EPP to není,“ dodal Farský.

Europoslanec vládního hnutí ANO Jaroslav Bžoch Echu řekl, že zatím o žádných konkrétních opatřeních neví. „Ale rozhodně se bude řešit přísnější postup vůči migrantům i azylantům, kteří se dopouští trestných činů a tak dále. Budeme určitě prosazovat, aby to vedlo k okamžitému odebrání azylu a deportaci. Cílem EU musí být ochrana a bezpečí obyvatel, takže přísnější podmínky rozhodně podporujeme,“ vysvětlil Bžoch.