Ministryně financí Alena Schillerová
Michal Čížek / Hrot
Schillerová slaví
Návrat EET se přiblížil. Vláda slibuje miliardy navíc, opozice varuje před byrokracií
EET se vrací do hry. Vláda tvrdí, že přinese miliardy do rozpočtu a omezí daňové úniky. Opozice mluví o návratu zbytečné byrokracie a „digitalizaci nedůvěry“. Kdo má pravdu a co by nová evidence znamenala pro podnikatele?
red
Elektronická evidence tržeb se po několika letech může vrátit. Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh na obnovení systému, který byl zrušen kabinetem Petra Fialy na začátku roku 2023. Pokud legislativní proces úspěšně dokončí, začne nová EET fungovat od příštího roku.
Vláda si od návratu evidence slibuje dodatečný výběr daní převyšující 14 miliard korun ročně a také omezení šedé ekonomiky. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) zdůraznila, že nová podoba systému nebude kopií původního modelu.
„Nová úprava je oproti původní v řadě aspektů mírnější,“ uvedla ve sněmovně. Podle ní stát nebude sledovat obsah nákupů, ale pouze základní údaje o transakci, tedy částku, místo a čas.
Méně povinností než dříve
Oproti původnímu systému nebudou podnikatelé povinně tisknout účtenky, pokud o ně zákazník nepožádá. Evidence má fungovat prostřednictvím běžných zařízení, jako jsou mobilní telefony, tablety nebo stávající pokladní systémy. Finanční správa navíc slibuje bezplatné řešení pro nejmenší podnikatele.
Zásadní změnou je také rozšíření okruhu evidovaných plateb. Nově se systém nebude odvíjet od toho, zda je platba hotovostní či bezhotovostní. Povinnost evidence se tak může vztahovat i na kryptoměny, směnky nebo šeky.
Právě tato část návrhu vyvolává kritiku opozice. Připomíná, že Ústavní soud v minulosti bezhotovostní platby z povinné evidence vyňal s odůvodněním, že jsou samy o sobě dostatečně dohledatelné.
Opozice: starý nápad v novém obalu
Poslanci TOP 09 a ODS navrhovali zamítnutí předlohy nebo její vrácení vládě k přepracování. Neuspěli. „Už je to ovoce jednou přežvýkané,“ prohlásil místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS).
Podle jeho stranického kolegy Vojtěcha Munzara nejde o modernizaci výběru daní, ale o „digitalizaci nedůvěry“. Kritici zpochybňují také odhadovaný přínos více než 14 miliard korun ročně.
Pirátská poslankyně Vendula Svobodová označila EET za politický projekt hnutí ANO. Připomněla, že při rušení původního systému ministerstvo financí pracovalo s výrazně nižšími odhady přínosů.
Spor i o daňové změny
Součástí návrhu nejsou pouze pravidla pro evidenci tržeb. Balík obsahuje i několik daňových opatření. Počítá například s obnovením slevy na studenta a školkovného, zrušením limitů na zaměstnanecké benefity nebo se snížením DPH na nealkoholické nápoje podávané v restauracích.
Právě spojení EET s dalšími daňovými změnami kritizují někteří poslanci STAN. Podle Lucie Sedmihradské by se jednotlivé daňové úpravy měly projednávat samostatně.
Lidovci návrh v prvním čtení podpořili, zároveň ale upozornili na možné dopady do státního rozpočtu. Podle poslance Benjamina Činčily bude klíčové, zda očekávané příjmy skutečně převýší náklady spojené s novými daňovými úlevami.
O osudu EET nyní rozhodnou další kola projednávání ve Sněmovně.
S využitím ČTK
