NATO chce koupit drony Triton pro sledování ruských lodí
Northrop Grumman
NATO chce koupit drony, před kterými se ruská stínová flotila neschová. Problémem jsou lidé
Dánsko, Finsko, Německo a Norsko chtějí pro NATO společně pořídit až pět amerických bezpilotních letounů MQ-4C Triton. Stroje mají doplnit současnou flotilu pěti dronů RQ-4D Phoenix a posílit sledování Baltského moře, Arktidy a severního Atlantiku.
šéfredaktor
O definitivní objednávku zatím nejde. Členské státy podepsaly předběžný dokument o záměru a zveřejněna nebyla cena, termín dodání ani budoucí základny.
Den ve vzduchu a celé moře pod dohledem
Triton patří k největším průzkumným dronům na světě. Má rozpětí téměř 40 metrů, létá ve výšce přes 15 kilometrů a ve vzduchu vydrží déle než 24 hodin.
Pomocí radaru, optických a infračervených kamer i zařízení pro zachytávání elektronických signálů dokáže současně sledovat velké množství lodí. Je určen především k průzkumu, nikoli k úderným operacím.
Jedním z jeho možných úkolů bude kontrola ruské stínové flotily. Ta používá starší tankery, mění vlajky, provádí překládky ropy na moři a někdy vypíná nebo falšuje automatické identifikační systémy.
Vypnutý vysílač ale samotnou loď neschová. Triton ji může najít radarem, vyfotografovat a porovnat její skutečnou polohu s údaji vysílanými do okolí.
Stejně důležité bude sledování ruských vojenských lodí, ponorek a aktivit poblíž podmořských kabelů, potrubí a další kritické infrastruktury.
Severní základny by ušetřily hodiny letu
Současné alianční drony RQ-4D operují ze základny Sigonella na Sicílii. Pro sledování Baltu nebo Arktidy proto musejí absolvovat dlouhý přelet.
Analýza Breaking Defense zmiňuje jako možné budoucí základny Finsko a Norsko. NATO ale žádné konkrétní rozmístění nepotvrdilo.
Ze severní Evropy by Tritony rychleji dosáhly Baltského moře, ruského severu i prostoru mezi Grónskem, Islandem a Británií, kudy proplouvají ruské lodě a ponorky do Atlantiku.
Nové stroje mají být součástí společné alianční kapacity. NATO by tak nemuselo při každé misi čekat, zda mu Spojené státy nebo jiný člen uvolní vlastní průzkumný letoun.
Největší slabinou nejsou drony, ale personál
Nákup techniky však automaticky neznamená více průzkumných misí. Jeden Triton potřebuje operátory, techniky, plánovače, obsluhu senzorů a především analytiky, kteří z obrovského množství dat vytvoří použitelné informace.
Podle studie citované Breaking Defense mělo alianční průzkumné uskupení v minulých letech obsazeno jen přibližně 60 procent plánovaných míst. Kvůli nedostatku personálu létaly současné stroje v průměru pouze jednou týdně, přestože při plném obsazení by zvládly několik misí.
Pět nových dronů proto může zdvojnásobit počet letounů, nikoli nutně počet letů.
Autoři analýzy navíc upozorňují, že celkem deset velkých dronů nemusí pro všechny potřeby NATO stačit. Doporučují doplnit flotilu ještě o pět menších strojů MQ-9B, které by mohly působit blíže bojišti.
Triton může dát NATO výrazně lepší přehled o dění na severu Evropy. Aliance ale bude muset kromě letadel zaplatit také základny, datové systémy a stovky lidí. Nejdražším dronem je totiž ten, který kvůli nedostatku personálu zůstává na zemi.
