Observatoř Swift Neila Gehrelse
NASA
Mise za 30 milionů dolarů selhala. NASA už nedokáže zachránit teleskop Swift před pádem k Zemi
Ambiciózní pokus zachránit více než dvacet let starou kosmickou observatoř Swift nevyšel. Robotický satelit LINK měl teleskop zachytit a vytlačit na vyšší oběžnou dráhu, sám však začal mít vážné problémy s řízením orientace. NASA proto 19. srpna oznámila, že od hlavního cíle mise ustupuje. Pokud se nenajde jiné řešení, Swift pravděpodobně ještě letos vstoupí do zemské atmosféry.
msk
NASA vsadila na neobvyklý záchranný plán. V září 2025 uzavřela s americkou společností Katalyst Space kontrakt za 30 milionů dolarů a dala jí méně než rok na návrh, stavbu, testování a vypuštění robotické sondy schopné dostihnout jinou družici, která navíc nikdy nebyla navržena pro servis na oběžné dráze. LINK odstartoval 3. července 2026 na raketě Pegasus XL a jeho úkolem bylo observatoř Swift zachytit robotickými rameny a postupně ji vytlačit výš.
Jenže záchranná mise se sama dostala do problémů. Koncem července začal LINK nekontrolovaně rotovat a spojení se sondou bylo přerušované. NASA následně zjistila, že dvě ze tří reakčních kol nejsou funkční a část funkčnosti ztratil také systém trysek se studeným plynem. Rotace dosahovala přibližně devíti stupňů za sekundu.
Inženýři LINK téměř zachránili
Situace přitom ještě několik dní před definitivním rozhodnutím nevypadala beznadějně. Technikům Katalyst Space se pomocí elektrických motorů podařilo snížit rotaci LINKu z devíti na přibližně 1,47 stupně za sekundu. Do sondy následně nahráli nový software s upravenými algoritmy řízení orientace a NASA 11. srpna stále počítala s tím, že by se LINK mohl ke Swiftu přiblížit a pokusit se jej zachytit.
O osm dní později bylo rozhodnuto. Kvůli přetrvávajícím problémům s řízením orientace NASA a Katalyst 19. srpna oznámily, že LINK Swift nezachytí ani nezvýší jeho oběžnou dráhu. „Není to výsledek, na kterém jsme pracovali,“ připustil šéf NASA Jared Isaacman. Podle něj ale měla agentura právo podstoupit rychlé a promyšlené riziko, protože potenciální přínos byl vysoký.
Swift vydržel přes dvacet let. Měl fungovat dva
Swift přitom patří mezi mimořádně úspěšné kosmické veterány. Na oběžnou dráhu se dostal 20. listopadu 2004 a jeho původní hlavní mise byla plánována jen na dva roky. Observatoř sleduje zejména záblesky gama záření, nejenergetičtější známé exploze ve vesmíru, a pomocí tří přístrojů dokáže jejich následky pozorovat v gama, rentgenovém, ultrafialovém i viditelném světle.
Problémem není porucha samotného Swiftu, ale jeho oběžná dráha. Observatoř nemá vlastní pohonný systém schopný udržovat výšku a postupně ji brzdí řídké zbytky zemské atmosféry. Zvýšená sluneční aktivita v posledních letech atmosféru zahřívá a roztahuje, čímž odpor ještě zesiluje. NASA proto už v únoru změnila způsob provozu Swiftu, aby snížila odpor a získala čas pro záchrannou misi.
Ještě 11. srpna se Swift nacházel přibližně 347 kilometrů nad Zemí. Pro původně plánované zvýšení dráhy byla za kritickou považována průměrná výška kolem 300 kilometrů, pod níž by byl manévr výrazně obtížnější.
LINK ještě nekončí, Swift zřejmě ano
Neúspěch hlavního úkolu ale neznamená, že NASA LINK okamžitě odepisuje. Sonda se má stále pokusit o setkání a operace v těsné blízkosti Swiftu, aniž by observatoř zachytila. Agentura chce získat zkušenosti s autonomním přibližováním a servisem družic, které nebyly původně konstruovány pro opravy ve vesmíru.
Pro samotný Swift je však situace podstatně horší. NASA nyní předpokládá, že bez dalšího zásahu observatoř pravděpodobně vstoupí do atmosféry ještě v roce 2026. Agentura zároveň hledá jiné možnosti, jak po jeho zániku zachovat schopnost rychle reagovat na mimořádné kosmické události.
Paradoxem celé mise je, že její neúspěch může přesto přinést něco, co NASA původně chtěla získat vedle prodloužení života Swiftu: zkušenosti s opravami a záchranou družic přímo na oběžné dráze. Katalyst totiž dokázal za méně než rok postavit a vypustit zařízení určené k operaci, o kterou se dosud nikdo nepokusil – komerčně zachytit neobsluhovanou družici NASA, která nikdy nebyla navržena pro servis ve vesmíru.
