Na levný plyn zapomeňte. Poptávka poroste, Němci potřebují nové plynové elektrárny

Prognózy energetických firem počítají v příštích letech s masivní poptávkou po LNG, do roku 2040 by to mělo být o 50 procent. I proto bude cena zkapalněného plynu růst. V případě evropského trhu bude zásadní, kolik nových plynových zdrojů zprovozní Německo.

Prognózy energetických firem počítají v příštích letech s masivní poptávkou po LNG, do roku 2040 by to mělo být o 50 procent. I proto bude cena zkapalněného plynu růst. V případě evropského trhu bude zásadní, kolik nových plynových zdrojů zprovozní Německo.

Celý článek
0

V kauze ukrajinských úplatků pro Bidena stojí Kreml, řekl „práskač“ FBI

Ruská rozvědka se angažovala v případě šíření dezinformací, že Joe Biden a jeho syn Hunter brali úplatky od ukrajinské firmy Burisma Holdings. Řekl to bývalý informátor FBI Alexander Smirnov.

Ruská rozvědka se angažovala v případě šíření dezinformací, že Joe Biden a jeho syn Hunter brali úplatky od ukrajinské firmy Burisma Holdings. Řekl to bývalý informátor FBI Alexander Smirnov.

Celý článek
0

Dlouhé fixace, a ještě k tomu nízké sazby u hypoték? Zapomeňte!

Banky reagují na vývoj omezením nabídky hypoték s delší fixací. Do jejich cen si navíc promítají tzv. opční prémii, tedy přirážku, která jim má kompenzovat ztráty vzniklé předčasným splácením hypoték.

Banky reagují na vývoj omezením nabídky hypoték s delší fixací. Do jejich cen si navíc promítají tzv. opční prémii, tedy přirážku, která jim má kompenzovat ztráty vzniklé předčasným splácením hypoték.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

NASA si vyzkoušela, jak odvrátit smrtící střet Země s asteroidem

Pokud se nebezpečný asteroid podaří objevit včas, dokážeme ho odklonit mimo dráhu naší planety

NASA si vyzkoušela, jak odvrátit smrtící střet Země s asteroidem
ilustrační foto | NASA.GOV

Představa, že je Země ohrožena z vesmíru, na první pohled zní jako vystřižená ze science fiction. Potenciálně nepřátelští ufoni buď neexistují, nebo žijí od Země tak daleko, že na tom nesejde.

Ale asteroidy jsou zcela skutečné – a přinejmenším některé prolétávají až příliš blízko planety. Není to ani deset let, co se obyvatelé Čebarkulu v Čeljabinské oblasti Ruska stali svědky mohutné exploze v atmosféře, kde se roztrhl meteo­rit o průměru pouhých dvaceti metrů. Nikdo při incidentu nezahynul, ale kolem 1500 lidí utrpělo vážná zranění, hlavně řezné rány od roztříštěného skla.

NASA vychyluje

Pokud by Zemi zasáhlo cokoli většího než čeljabinský bolid, mohly by být škody nedozírné. A ve hře je spousta kandidátů. NEO Observations Program, což je projekt měření přesných poloh a drah těles přibližujících se k Zemi (takzvaných NEO) o velikosti přesahující 140 metrů v průměru, jichž je odhadem na 25 tisíc, není ani v polovině snahy o katalogizaci devadesáti procent z nich.

Zatím nebyla odhalena žádná bezprostřední hrozba. Ale pokud by se taková objevila, co by lidstvo dělalo?

Aby vyzkoušel možnou odpověď na tuto otázku – zasažením přilétajícího bolidu dostatečně hmotným objektem, čímž dojde ke změně dráhy jeho letu –, zorganizoval americký Úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) vesmírnou srážku. Narazil se sondou DART (Double Asteroid Redirection Test) o váze 600 tun do malého asteroidu Dimorphos (mimochodem, byl objeven českou hvězdárnou v Ondřejově) obíhajícího kolem větší planetky zvané Didymos.

Srážka, k níž došlo 27. září v 1:14 SELČ a kterou natočila doprovodná sonda ­LICIACube, má zrychlit oběžnou dobu Dimorphu zhruba o deset minut. To je hodnota odpovídající potřebné změně trajektorie tělesa, u něhož hrozí srážka se Zemí. Zda skutečně k urychlení oběhu asteroidu došlo, budou nyní vědci zjišťovat pozorováním pozemními teleskopy.

Jemná práce s tryskami

Zorganizovat takovou kosmickou srážku není vůbec snadné. Newtonovská mechanika vám umožní celkem bez potíží doplachtit ze Země k Dimorphu, ale skutečně zasáhnout planetku vyžaduje aktivní navádění.

A vzhledem k současné vzdálenosti mezi Zemí a Didymem (zhruba jedenáct milionů kilometrů) musí být takové navádění plně automatické. Tuto automatiku zajistil software schopný interpretovat záběry z kamery na sondě a podle nich pracovat s tryskami tak, aby sonda zasáhla planetku přímo na střed.

To se podařilo a nyní budou astronomové hloubat nad snímky oblaku prachu a úlomků pořízenými LICIACube, aby lépe pochopili složení Dimorphu. To by následně mělo ovlivnit, jak budou interpretovat jakoukoli změnu oběžné dráhy oběžnice. A pokud snad NEO Observations Program někdy odhalí něco znepokojivého, pomůže to připravit plán, jak se s nebezpečím vypořádat. 

© 2022 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.