Nový vesmírný teleskop Nancy Grace Roman od NASA by mohl během několika let objevit 100 tisíc světů
NASA/Ames/JPL-Caltech
Záblesky vesmíru
Hledání druhé Země zrychluje. Nový teleskop NASA může objevit 100 tisíc planet
Astronomové dosud objevili necelých 6300 exoplanet. Nový vesmírný teleskop Nancy Grace Roman od NASA by však mohl během několika let tento počet zvýšit o dalších 100 tisíc světů. Vědci od mise očekávají nejen rekordní množství objevů, ale také odpovědi na otázky, jak a kde v Mléčné dráze vznikají planetární soustavy podobné té naší.
Redaktor
Hledání planet mimo Sluneční soustavu může brzy vstoupit do nové éry.
NASA očekává, že připravovaný vesmírný teleskop Nancy Grace Roman, zkráceně „Roman“, objeví přibližně 100 tisíc dosud neznámých exoplanet, tedy planet obíhajících jinou hvězdu, než je naše Slunce.
To je číslo, které několikanásobně převyšuje všechny objevy, jichž lidstvo dosáhlo za poslední desetiletí. Astronomové dosud potvrdili necelých 6300 exoplanet.
Klíčové přitom není jen množství nových světů, ale také místo, kde je bude teleskop hledat.
Většina dnes známých exoplanet se nachází relativně blízko Země. Roman však zamíří mnohem dál a bude zkoumat hustě zaplněnou centrální oblast Mléčné dráhy i vzdálené části galaxie, které zůstávají prakticky neprobádané.
„Naše galaxie obsahuje mnoho různých prostředí, ale pokud jde o hledání exoplanet, prozkoumali jsme zatím hlavně vlastní sousedství,“ vysvětluje profesorka Elisa Quintanaová z Goddardova střediska NASA v Marylandu.
„Roman rozšíří pátrání natolik, že zahrne i další galaktická prostředí. To nám může pomoci pochopit, jak se formování planet liší v různých částech Mléčné dráhy,“ pokračuje profesorka.
Teleskop bude využívat dvě hlavní metody hledání planet. První sleduje drobné poklesy jasnosti hvězd ve chvíli, kdy před nimi přechází planeta.
Druhá metoda, známá jako gravitační mikročočka, využívá zakřivení světla způsobené gravitací hvězd a umožňuje nacházet i planety, které jsou pro jiné přístroje prakticky neviditelné.
Právě kombinace obou metod by měla přinést mimořádně pestrý katalog nových světů. Zatímco tranzitní metoda má odhalit zhruba 100 tisíc exoplanet, gravitační mikročočka by mohla přidat dalších více než tisíc objektů včetně planet velikosti Země nebo Marsu.
Vědce zajímá i něco jiného než samotné počty. Podle současných teorií se Sluneční soustava původně zformovala zhruba o deset tisíc světelných let blíže středu galaxie a teprve později se přesunula do současné polohy.
Roman by mohl pomoci zjistit, zda prostředí blíže galaktickému jádru skutečně vytváří jiné typy planet než oblasti, ve kterých se dnes nachází Země.
„Hvězdy s vyšším obsahem těžších prvků mívají více planet, zejména těch obřích,“ říká Robby Wilson z Goddardova střediska NASA, který se podílí na přípravě vědeckého programu mise.
Roman nebude konkurencí slavnému teleskopu Jamese Webba. Jeho úkol bude jiný. Zatímco Webb zkoumá jednotlivé planety do mimořádných detailů, Roman nabídne statistický pohled na tisíce světů najednou.
U některých z nich dokáže sledovat teplotu atmosféry, rozdíly mezi denní a noční stranou planety nebo proudění větrů.
„Roman nebude analyzovat atmosféry tak podrobně jako Webbův teleskop, ale nabídne jiný typ dat v mnohem větším měřítku,“ vysvětluje Wilson.
Mise zároveň naváže na odkaz teleskopu Kepler, který před více než deseti lety zásadně změnil pohled astronomů na vesmír.
„Kepler ukázal, že v naší galaxii jsou planety ještě běžnější než hvězdy,“ připomíná astronom Jorge Martínez-Palomer z NASA. „Roman tento odkaz posune mnohem dál.“
Pokud se očekávání vědců naplní, mohl by teleskop Nancy Grace Roman během několika let vytvořit největší katalog planet v historii lidstva.
A možná také přiblížit odpověď na jednu z nejstarších otázek astronomie: jak výjimečná je ve skutečnosti Země.
