Analýzy mise Artemis II teď naznačují, že agentura zvládla jeden z nejdůležitějších testů nové kosmické éry
Vygenerováno v Nano Banana Pro
Orion přežil vstup do atmosféry při 35násobku rychlosti zvuku
Když se kabina Orion vracela od Měsíce zpět k Zemi, letěla atmosférou téměř 35krát rychleji než zvuk. A právě tenhle okamžik rozhodoval, jestli se NASA skutečně posouvá k návratu lidí na Měsíc — a jednou i na Mars. První analýzy mise Artemis II teď naznačují, že agentura zvládla jeden z nejdůležitějších testů nové kosmické éry.
bac
NASA má za sebou jeden z nejdůležitějších testů posledních desetiletí. Mise Artemis II po úspěšném obletu Měsíce bezpečně dopadla do Tichého oceánu a analýzy naznačují, že klíčové systémy fungovaly přesně podle plánu.
A právě to je pro americkou kosmickou agenturu zásadní. Artemis totiž není jen další mise na oběžnou dráhu. Je to generální zkouška návratu lidí na Měsíc — a později i cesty na Mars.
Kabina Orion během mise urazila téměř 700 tisíc mil kolem Měsíce, než se 10. dubna vrátila zpět k Zemi. Kritická byla hlavně poslední fáze letu. Při vstupu do atmosféry se loď pohybovala rychlostí téměř 35 Machů, tedy asi 35násobkem rychlosti zvuku.
Právě tehdy rozhodoval tepelný štít. A podle prvních kontrol obstál.
NASA uvedla, že tepelné poškození bylo výrazně menší než při předchozí misi Artemis I. Záběry po přistání i následné kontroly ukázaly, že ohoření povrchu odpovídalo očekáváním z pozemních testů.
Inženýři teď analyzují další data a snímky pořízené během průletu atmosférou, aby přesně zjistili, kdy a jak docházelo ke změnám na povrchu štítu.
Orion přitom nepřistál jen bezpečně, ale i extrémně přesně. Kabina dopadla jen asi 4,5 kilometru od plánovaného místa a její rychlost při návratu se lišila od výpočtů o pouhou jednu míli za hodinu.
Následují teď týdny téměř chirurgické analýzy.
Kabina už dorazila do Kennedyho vesmírného střediska na Floridě, kde technici rozeberou avioniku, zkontrolují opakovaně použitelné součásti a odstraní zbytky paliva nebo chladicích systémů. Samotný tepelný štít následně zamíří do Marshallova střediska v Alabamě, kde ho čekají rentgenové skeny i odběr vzorků materiálu.
NASA současně řeší i drobnější problémy objevené během letu, například potíže s ventilačním systémem pro odvod moči.
Dobře si vedla také raketa SLS, tedy Space Launch System. Obří nosič dopravil Orion na plánovanou trajektorii s vysokou přesností a při vypnutí motorů se loď pohybovala rychlostí přes 29 tisíc kilometrů za hodinu.
Pozitivní výsledky hlásí i pozemní infrastruktura. Startovací rampa i mobilní vypouštěcí systém vydržely extrémní zatížení při startu bez větších škod. NASA přitom po Artemis I provedla řadu úprav a zesílení konstrukcí.
Celá mise zároveň ukázala, jak komplexní je moderní kosmický program. Na návratu astronautů spolupracovali vojenští potápěči, námořnictvo i desítky technických týmů. Kabinu po přistání vyzvedla loď USS John P. Murtha a přepravila ji zpět do San Diega.
A právě data z Artemis II teď budou rozhodovat o dalších krocích programu.
NASA už 9. června představí čtyřčlennou posádku mise Artemis III, která má odstartovat v roce 2027. Jejím hlavním úkolem nebude přistání na Měsíci, ale test klíčových manévrů na oběžné dráze Země, včetně spojení kosmické lodi Orion s budoucími lunárními moduly.
Pokud vše půjde podle plánu, astronauti se vrátí na povrch Měsíce až v rámci mise Artemis IV na konci desetiletí. Dlouhodobým cílem programu však zůstává ještě ambicióznější meta.
Mars.
