EU zatím podle Vojtěcha neplánuje krátit dotace pro Motol
Foto: Michal Čížek, hrot 24
EU zatím neplánuje krátit dotace pro Motol, rozhodnutí ale ještě není podle Vojtěcha definitivní
Evropská komise dál posuzuje dopady korupční kauzy bývalého ředitele Miloslava Ludvíka na financování projektů ve Fakultní nemocnici Motol. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha zatím nic nenasvědčuje tomu, že by nemocnice měla přijít o evropské dotace.
čtk
Rozhodnutí z EU o tom, že nebude fakultní nemocnici v pražském Motole kvůli kriminální kauze kolem jejího bývalého ředitele Miloslava Ludvíka krátit dotace, není podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) zatím stoprocentně jisté. Evropská komise (EK) situaci dál posuzuje. Projekt Národního onkologického centra za pět miliard korun se podle ministra stihne dokončit včas. Řekl to při dnešním otevření simulačního výukového centra za více než 750 milionů korun, z nichž 607 milionů korun byla dotace EU.
„Zatím nemáme indikace, že by mělo dojít k nějakému krácení. Samozřejmě je to velmi nepříjemná situace, je to prověřováno i pod kuratelou evropského žalobce. Určitě se nedá říct stoprocentně, že to žádný efekt mít nebude, ale zatím takové informace nemáme,“ řekl ČTK. Podle něj nemocnici zástupci EK nedávno navštívili a zdůraznili hlavně časový rámec dokončení projektů.
„Peníze chodí průběžně v rámci určitých milníků. Cíl je, aby všechno bylo dokončeno do léta,“ uvedl Vojtěch. Kromě dvou staveb v Motole jsou ze stejného Národního plánu obnovy financované také další projekty v Masarykově onkologickém ústavu nebo Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně. Podle Vojtěcha všude dokončení stíhají včas. „V tuto chvíli nemáme žádné informace o tom, že by byl problém s vyplácením peněz,“ dodal.
Projekt onkologického centra je podle ředitele motolské nemocnice Petra Poloučka v poslední čtvrtině. Nemocnice dokončuje provozní činnosti a shání personál. „Děláme všechno proto, abychom ho stihli otevřít a zahájit provoz koncem léta. Samozřejmě ten provoz bude mít nějakou náběhovou křivku, neotevřeme ho první den úplně celé, ale budeme muset stávající provozy částečně přesouvat z Motola,“ řekl ČTK.
Podobná centra pro výuku lékařů, záchranářů či sester, jaké se dnes v Motole otevřelo, jsou i například v Brně nebo Ostravě. „Simulační medicína je budoucnost vzdělávání zdravotníků,“ uvedl Vojtěch. Podle něj díky ní odpadají některé etické či právní komplikace při výuce. „Není vždy úplně možné učit se na reálných pacientech,“ řekl. Figuríny podle něj umožňují dělat chyby a poučit se z nich.
Centrum vzniklo pro výuku lékařů a zdravotníků ve specializačním vzdělání po dokončení všeobecného studia, ročně jich má být až 1500. Vojtěch chce ale s EK jednat o změně podmínek dotace, aby bylo centrum možné využívat i pro studenty.
V současné době se podle Poloučka řeší, jak bude provoz v centru financován. Jsou totiž změny v postgraduální výuce lékařů. „Některé kurzy, které byly dříve povinné, v tuto chvíli povinné nejsou,“ uvedl. Dotklo se to podle něj právě výuky první pomoci a urgentní medicíny.
Simulační medicína umožňuje zdravotníkům opakovaně trénovat postupy, které se v praxi vyskytují zřídka, například náhlé selhání oběhu, masivní krvácení, těžkou hypoxii nebo akutní komplikace při anestezii. Důraz je při tréninku na práci pod časovým tlakem a rychlé rozhodování.
„V bezpečném prostředí trénujeme nejen technické postupy, ale i spolupráci týmu, komunikaci a zvládání stresu, což jsou faktory, které v reálné praxi často rozhodují,“ uvedl přednosta Kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol a Homolka Tomáš Vymazal.
Komplikované figuríny pacientů včetně dětí reálně simulují různé kritické stavy. Celý proces vyučující nahrávají a studenti podstupují takzvaný debriefing, tedy strukturovanou reflexi svých výkonů.
