Naše galaxie by podle výpočtů mohla ukrývat přibližně 170 milionů černých děr
Vygenerováno v Nano Banana Pro
V Mléčné dráze se skrývá 170 milionů černých děr. Astronomové poprvé zmapovali její „podsvětí“
Astronomové vytvořili dosud nejpodrobnější simulaci vývoje Mléčné dráhy a dospěli k překvapivému závěru. Naše galaxie by podle jejich výpočtů mohla ukrývat přibližně 170 milionů černých děr, které jsou běžnými teleskopy prakticky neviditelné. Výsledky zároveň nabízejí nový pohled na to, jak vznikaly hvězdy i samotná Mléčná dráha.
bac
Černé díry patří k nejzáhadnějším objektům ve vesmíru. Samy nevydávají žádné světlo, a pokud zrovna nepohlcují okolní hmotu, jsou pro astronomy prakticky neviditelné. Právě proto dosud nikdo přesně nevěděl, kolik jich naše galaxie skutečně obsahuje.
Studie zatím neprošla odborným recenzním řízením. Vědci ji zveřejnili jako preprint na serveru arXiv a následně ji odeslali k posouzení do některého z odborných časopisů vydávaných American Astronomical Society (AAS).
Tým vedený astrofyzikem Tomem Waggem z Flatiron Institute se nyní pokusil tuto otázku zodpovědět pomocí rozsáhlých počítačových simulací. Vědci vytvořili virtuální model Mléčné dráhy a sledovali její vývoj během 13,6 miliardy let – od vzniku prvních hvězd přes jejich zánik až po vznik černých děr.
Výsledek překvapil i samotné autory. Podle servere sciencealert model naznačuje, že se v Mléčné dráze dnes nachází přibližně 170 milionů černých děr hvězdné hmotnosti.
Většina zůstává skrytá
Přestože číslo působí astronomicky, ve skutečnosti jsou černé díry v prostoru rozptýlené natolik, že pravděpodobnost jejich výskytu v bezprostředním okolí Sluneční soustavy je velmi malá.
Podle výpočtů připadá v oblasti kolem Slunce přibližně jedna černá díra na prostor o objemu 6250 krychlových parseků, což odpovídá krychli s hranou dlouhou zhruba 60 světelných let.
Simulace také ukázala, že většina černých děr nevzniká tam, kde nakonec zůstane. Po explozích supernov získávají takzvaný „natal kick“ – prudký impuls, který je může vystřelit napříč galaxií. Některé dokonce získají dostatečnou rychlost, aby Mléčnou dráhu úplně opustily.
Klíč k minulosti galaxie
Právě pohyb černých děr může podle autorů studie odhalit, jak v minulosti umíraly jejich mateřské hvězdy.
Simulace naznačuje, že lehčí černé díry bývají při svém vzniku vystřeleny dále od galaktické roviny než jejich hmotnější protějšky. Důvodem je silnější zpětný ráz při výbuchu supernovy, který jim udělí vyšší rychlost.
Budoucí astronomické přehlídky by tak nemusely pouze objevit nové černé díry. Jejich hmotnost a pohyb mohou pomoci rozlišit mezi různými teoriemi vzniku supernov i samotných černých děr.
„Současné polohy a pohyby černých děr v sobě uchovávají otisk jejich minulosti,“ uvádějí autoři studie.
Pokud budoucí pozorování výsledky simulací potvrdí, vznikne podle vědců vůbec první podrobná mapa skrytého „galaktického podsvětí“. Ta by mohla nabídnout zcela nový pohled na historii Mléčné dráhy i vývoj vesmíru.
