Na zvyšování záchytů rakoviny u mladších ročníků poukazují i data Národního onkologického registru, k nárůstu dochází kontinuálně za poslední dvě dekády, zároveň však v poměru dochází ke snižování mortality. Odborníci v Česku největšího onkologického centra, Masarykova onkologického ústavu, už v roce 2024 varovali před tím, že postupně narůstá výskyt nádorových onemocnění u dospívajících a mladých dospělých, přibližně o 1 % ročně.

Tehdy uvedli, že diagnostikováno či léčeno je v ústavu ročně přibližně 400 pacientů ve věkové skupině 15 až 39 let, a dalších zhruba 800 pacientů ve věku 31 až 39 let. Podobná čísla přitom přetrvávala i v minulém roce, jak deníku Echo24 potvrdila mluvčí ústavu Klára Jirkovská.

Jednou z diagnóz, u které se objevuje rostoucí záchyt nových případů i u mladších lidí, je rakovina prsu. „U mladších žen v Česku je patrný růst počtu nových diagnóz, i když naprostá většina případů stále připadá na vyšší věkové skupiny. Obecně platí, že incidence karcinomu prsu, tj. počet nově diagnostikovaných pacientek, narůstá. S tím je spojena i vyšší incidence onemocnění u mladších pacientek. Současně ale platí, že průměrný věk při stanovení diagnózy zůstává kolem 63–65 let,“ uvedl pro deník Echo24 vedoucí mamární komise v Masarykově onkologickém ústavu Miloš Holánek.

„Ve skupině do 30 let je karcinom prsu stále vzácný a veřejně dostupná data zatím spíš podporují opatrnost než tvrzení o nějakém výrazně specifickém ,skoku‘ právě v této nejmladší kategorii. Česká odborná pracoviště dlouhodobě popisují růst u žen do 35 let. U mladých pacientek s karcinomem prsu je často (cca 30 %) diagnostikována mutace v genech, které zvyšují riziko vzniku karcinomu prsu,“ dodal Miloš Holánek.

Zároveň potvrzuje, že u velmi mladých pacientek dochází častěji k nálezu agresivnějších nádorů. „Velmi mladé pacientky mívají častěji biologicky méně příznivé nádory s vyšší agresivitou. Jedná se hlavně o triple negativní karcinomy a HER2 pozitivní karcinomy prsu. Nádory prsu u mladších pacientek jsou častěji diagnostikovány ve vyšším stadiu díky již zmíněné vyšší biologické agresivitě. Problémem může být i pozdější diagnóza, protože v mladém věku se na nádor prsu méně myslí a běžný screening v Česku začíná od 45 let; na druhou stranu celkově se v ČR díky lepší diagnostice a organizaci péče daří zvyšovat podíl časně zachycených stadií a snižovat úmrtnost. U nejmladších žen je navíc léčba specifická dopadem na plodnost, těhotenství, hormonální funkce a genetické poradenství, proto bývá důležitá péče ve specializovaných centrech,“ uvedl Miloš Holánek.

U rakoviny prsu je rozdíl mezi včasným a pozdním odhalením nádoru zásadní. Při odhalení nádoru včas se podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška vyléčí téměř 100 procent žen. Tento screeningový program je úspěšný a ročně včas zachytí pět tisíc nádorů prsu, což výrazně snižuje úmrtnost na tento typ rakoviny. Kolem 1400 žen za rok ale přichází s nádorem v pozdních stadiu, kdy je pravděpodobnost přežití 30 procent.

Podle Miloše Holánka lze riziko snižovat zejména zdravým životním stylem. „Udržováním přiměřené hmotnosti, pravidelným pohybem, omezením alkoholu a nekouřením. Pro mladé ženy je ale stejně důležité znát své tělo a nepřehlížet změny prsu; samovyšetření sice nenahrazuje screening, ale může pomoci zachytit problém v době, kdy ještě screeningový program neprobíhá. Pokud je v rodině více případů karcinomu prsu nebo vaječníků, zvlášť v mladém věku, je vhodné řešit to s lékařem a případně podstoupit genetickou konzultaci a individuální sledování,“ dodal Miloš Holánek.

Počet odhalených nádorů prsu podle zmíněných statistik České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně neustále roste. Mírně ale ubývá lidí, kteří jim podlehnou. V roce 2023, ze kterého jsou poslední dostupná data, bylo zachyceno 8156 nových případů a zemřelo 1685 žen. Se zkušeností s takovým nádorem žije více než 103 000 lidí.

V posledních dekádách se mění se i nejčastější diagnózy a věk pacientů. V 60. až 80. letech minulého století patřily mezi nejčastější diagnózy karcinom žaludku, děložního hrdla, jícnu a hrtanu, což souviselo s horšími životními podmínkami, absencí preventivních vyšetření a rizikovými faktory, jako je kouření. Díky změně životního stylu jejich výskyt klesl, dnes dominují nádory plic, tlustého střeva a konečníků, u žen prsou a u mužů prostaty. Změna souvisí podle odborníků také se stárnutím populace, lepší diagnostikou a časnějším záchytem nádorů, zejména při screeningu, tedy vyšetřování zdravých lidí po dosažení určitého věku.

Většinu nádorů lékaři diagnostikují u lidí starších 65 let. I podle dřívějšího vyjádření přednosty Onkologické kliniky VFN Michala Vočky u některých diagnóz ale přibývá pacientů mladších 50 let. „Dobře patrné je to u kolorektálního karcinomu, jde o trend napříč vyspělými zeměmi,“ uvedl. Příčin je podle něj víc, zejména životní styl, jako je obezita, sedavý způsob života, strava, alkohol nebo nefunkční bakterie ve střevech, ale i častější expozice rizikovým faktorům. „Podobný trend vidíme i u karcinomu prsu u mladých žen,“ dodal.