Vláda schválila zavedení mistrovské zkoušky pro řemeslné obory
Vygenerováno v Nano Banana Pro
Mistrovská zkouška má vrátit prestiž řemeslům. Odborníci ale pochybují, že přiláká nové učně
Vláda schválila zavedení mistrovské zkoušky pro řemeslné obory, která má potvrzovat nejvyšší úroveň odbornosti. Podle expertů může pomoci podpořit celoživotní vzdělávání a profesní růst řemeslníků. Sama o sobě ale podle nich nevyřeší hlavní problémy odborného školství ani nedostatek lidí v řemeslech.
čtk
Mistrovská zkouška může pomoci odbornému vzdělávání tím, že bude žáky motivovat k celoživotnímu učení a posílí představu, že i v řemesle existuje další profesní růst. ČTK to řekla analytička neziskové organizace EDUin Nikola Šrámková. Zkouška podle ní neřeší hlavní problémy odborného vzdělávání.
Podle předsedy Unie školských asociací ČR - CZESHA Jiřího Nekudy má odborné školství problém získat nové uchazeče, zejména na řemeslné obory. Lidé podle něj preferují všeobecné vzdělání a maturitu, mistrovská zkouška to podle něj nezmění.
Zavedení mistrovské zkoušky schválila vláda v pondělí. Řemeslníkům umožní získat oficiální ověření o vykonávání praxe na nejvyšší úrovni. Zkouška umožní získat osvědčení ve 48 kvalifikacích, vyžadované standardy budou schvalovat ministerstvo průmyslu nebo ministerstvo zemědělství.
Zkouška bude mít tři části, a to prokázání praktických dovedností, teoretické znalosti v daném oboru a teoretické znalosti v ekonomice. Návrh zákona, který mistrovskou zkoušku zavádí, nyní posoudí Parlament. V případě schválení by bylo možné zkoušky skládat od ledna 2027.
Mistrovská zkouška může podle Šrámkové definovat, co v daném oboru znamená špičková kvalita práce, či pomoci s podporou celoživotního učení řemeslníků.
„Sama o sobě neřeší hlavní problémy odborného vzdělávání, tj. nízkou atraktivitu některých oborů, slabou přípravu části absolventů, nerovnoměrnou kvalitu škol, zastaralé vybavení dílen, nedostatek kvalitních učitelů odborného výcviku, rozdílnou kvalitu praxí ani slabou prostupnost mezi učebními a maturitními programy,“ uvedla Šrámková.
„U nás neprobíhá boj mezi řemeslníky o práci a zakázky, ale naopak boj o to nějakého kvalitního nebo spíše vůbec nějakého řemeslníka získat, aby nám zakázku zhotovil. Pokud se český člověk rozhoduje, komu svěřit svoji zakázku, tak se rozhoduje podle referencí nebo doporučení od známých a úplně si nemyslím, že titul ‚Mistr v oboru‘ v tom bude hrát nějakou významnou roli,“ řekl Nekuda.
Zároveň si nemyslí, že mezi řemeslníky, kteří jsou zavaleni zakázkami, bude o zkoušku zájem.
Podle Šrámkové je mistrovská zkouška spíše kvalifikací v systému celoživotního vzdělávání a profesního rozvoje.
„Jedna věc je získat dané vzdělání, což je úloha škol. Druhá věc je potvrzení kvality v daném řemesle a to už bude úloha buď cechu nebo Hospodářské komory,“ doplnil Nekuda.
Mistrovská zkouška může být užitečná, pokud bude skutečně ověřovat vysokou odbornou úroveň a pokud ji budou respektovat řemeslníci i zákazníci, míní Šrámková.
Zkouška se podle ní částečně překrývá s již existujícím systémem profesních kvalifikací podle Národní soustavy kvalifikací. Důležité podle Šrámkové bude, aby bylo jasné, čím se mistrovská zkouška od stávajících možností liší a jakou přidanou hodnotu bude mít.
