Čechům vzrostla minimální mzda
Vygenerováno v Nano Banana Pro
Minimální mzda stoupla na 22 400 korun. Česko míří výš, OECD ale varuje před slabou produktivitou
Automatický mechanismus navázaný na průměrnou mzdu letos posunul minimální mzdu na 22 400 korun a její podíl na průměrné mzdě na 43,4 procenta. Politické vyjednávání nahradil zákonný vzorec. Otázkou však zůstává, zda tempo růstu mezd odpovídá vývoji produktivity české ekonomiky.
HLAVNÍ EKONOM TRINITY BANK, ČLEN NÁRODNÍ EKONOMICKÉ RADY VLÁDY
Minimální mzda projde v roce 2026 další zatěžkávací zkouškou. Její výše vzrostla na 22 400 korun, což představuje meziroční přilepšení o 1 600 korun. Důležitější, než samotná částka je však mechanismus, jakým k ní dospíváme. Odpadá totiž každoroční nedůstojné handrkování vlády s odbory a zaměstnavateli.
O výši minima už nerozhoduje politický kalkul nýbrž zákonný automat navázaný na vývoj průměrné mzdy. Díky tomuto mechanismu se podíl minimální mzdy na té průměrné v letošním roce vyšplhal na 43,4 procenta. Cílem je přitom postupně dokráčet až k 47 procentům v roce 2029.
Zajímavý pohled nabízí celoevropské srovnání. V nominálním vyjádření sice stále platí, že nejvyšší minimální mzda v EU je 4,4krát vyšší než ta nejnižší. Pokud však data očistíme o cenovou hladinu, tedy přepočteme je na standard kupní síly (PPS), propast se výrazně zmenšuje na 2,4násobek.
Právě zde si Česko připisuje statistický úspěch. Pro rok 2026 se tuzemská ekonomika, společně se Slovenskem a Bulharskem, nově posouvá do „vyšší ligy“. Opouštíme skupinu zemí pod hranicí 1 000 PPS a řadíme se do středního pásma (1 000 až 1 500 PPS) po bok Slovinska či Portugalska. Premiantem zůstává Německo s 2 157 PPS, zatímco na chvostu se krčí Estonsko (886 PPS).
Minimální mzdu v Česku přímo pobírá zhruba 120 tisíc lidí, tedy asi tři procenta zaměstnanců. Mohlo by se zdát, že jde o zanedbatelnou skupinu, která výkon ekonomiky neovlivní. To je však omyl. Minimální mzda funguje jako „spodní kotva“ celého mzdového systému. Její růst tlačí nahoru i zaručené mzdy v dalších profesích a celkově zvyšuje mzdové náklady firem.
A právě zde přichází ono „ale“. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve své zprávě z minulého roku upozorňuje, že dohánění vyspělých ekonomik v posledních letech zpomalilo. Růst produktivity práce po globální finanční krizi výrazně oslabil a po pandemii se prakticky zastavil.
Česká ekonomika podle OECD potřebuje posílit inovační kapacitu, podpořit vznik a růst dynamických firem a zlepšit podnikatelské prostředí. Bez oživení produktivity může růst mezd postupně oslabovat konkurenceschopnost a brzdit další konvergenci k vyspělejším zemím.
Minimální mzdy ve státech Evropské unie
Zdroj: Eurostat
