Prezident Argentiny Javier Milei
Shutterstock.com
Uran v Patagonii: Mileiho jaderný plán naráží na odpor
Argentina se v posledních letech stala jedním z nejaktivnějších těžebních regionů Latinské Ameriky. Vedle lithia a mědi se nyní do popředí dostává také uran – surovina, o kterou roste globální zájem s návratem jaderné energetiky. Prezident Javier Milei chce tuto příležitost využít a obnovit domácí těžbu. Jeho plán však vyvolává silný odpor, zejména v patagonské provincii Chubut.
šéfredaktor
Argentina disponuje zhruba 10 500 tunami elementárního uranu. Průzkum ložisek začal už v 50. letech minulého století, poslední uranový důl ale skončil v roce 1997 kvůli ekonomickým problémům. Do té doby země vytěžila asi 2 582 tun. Od té doby musí uran pro své jaderné elektrárny dovážet.
V současnosti fungují tři jaderné bloky – Atucha I, Atucha II a Embalse –, které pokrývají přibližně pět procent argentinské spotřeby elektřiny. Milei proto považuje obnovu těžby za cestu k větší energetické soběstačnosti. Klíčovou roli má sehrát ložisko Cerro Solo v provincii Chubut, kde Národní komise pro atomovou energii (CNEA) od roku 2018 provádí studie proveditelnosti. Odhaduje se, že lokalita obsahuje asi 4 600 tun uranu.
Spor o export
Právě zde se však střetává státní strategie s místním odporem. V Chubutu stále platí zákaz povrchové těžby, který vznikl po referendu v roce 2003. Tehdy se 81 procent voličů vyslovilo proti otevřeným zlatým dolům kvůli obavám z ekologických dopadů.
Další kritika míří na samotný smysl Mileiho plánu. Bývalá prezidentka CNEA Adriana Serquis upozorňuje, že projekt nemusí sloužit domácí energetice. „Plán nevypadá, že by byl zaměřen na zásobování našich vlastních elektráren, ale spíše na přímý export uranu do USA. Zdá se, že cílem je uspokojit potřeby jiných, zatímco zničíme vlastní schopnosti,“ uvedla.
Podezření posílila dohoda z roku 2025 mezi státní firmou Dioxitek a americkou společností Nano Nuclear Energy. Ta počítá s dodávkami hexafluoridu uranu. Argentinské jaderné reaktory však používají oxid uraničitý s nízkým obohacením, nikoli hexafluorid, což podle kritiků naznačuje, že případná těžba by směřovala hlavně na export.
Nano Nuclear Energy navíc podepsala memorandum s britsko-argentinskou firmou UrAmerica, která plánuje těžbu v Chubutu. Dokument hovoří o „posílení energetické bezpečnosti USA prostřednictvím dodávek materiálů pro jaderné palivo od spolehlivého partnera“.
Argentina v plamenech. Milei chce znovu těžit Uran, Patagonie se ale bouří
Patagonie a obavy z „energetické kolonie“
Podle odhadů má Argentina dostatek uranu přibližně na 70 let provozu svých jaderných elektráren při současné výrobě. Část odborníků proto tvrdí, že těžba má smysl pouze tehdy, pokud posílí domácí energetiku. Milei však zároveň zdůrazňuje politické sbližování s Washingtonem a Argentinu označil za „bezpodmínečného spojence USA“.
V Patagonii mezitím roste nedůvěra. Někteří obyvatelé Chubutu se obávají, že region by se mohl stát „energetickou kolonií“. Další varují před ekologickými dopady těžby uranu a připomínají nedokončené projekty z minulosti, jejichž pozůstatky v krajině zůstaly.
Napětí zvýšila také lednová návštěva delegace amerického Kongresu. Ta dorazila do Neuquénu jednat o těžbě kritických surovin a neplánovaně se zastavila i v Ushuaie, nejjižnějším městě Argentiny. V regionu, kde se vedle uranu nacházejí i vzácné zeminy, to znovu otevřelo otázku, komu bude patagonské nerostné bohatství ve skutečnosti sloužit.
