Michal Brzobohatý, obchodní ředitel ve společnosti Heineken Česká republika
Foto: archiv Michala Brzobohatého
Pivo
Starobrno i Březňák jsou moje krevní skupina, říká obchodní ředitel českého Heinekenu. Jak vidí budoucnost tradičních hospod?
Český pivní trh prochází proměnou. Mladší generace pije méně, zato více experimentuje, roste obliba prémiových i nealkoholických piv a spotřeba se přesouvá z tradičních hospod na festivaly, sportovní akce nebo domů. Podle obchodního ředitele ve společnosti Heineken pro Českou republiku Michala Brzobohatého ale Češi zůstanou pivním národem i za deset let.
Redaktor
Jaké je vaše nejoblíbenější pivo?
Vždy jsem si nejvíce vychutnal české ležáky, ale konkrétní značka se během let změnila. Než jsem nastoupil do Heinekenu, nejčastěji jsem pil Březňák.
Část mojí rodiny pochází z Ústecka a Březňák je z Velkého Března pět kilometrů od Ústí nad Labem, takže jsem k té značce měl vždycky blízko.
Kdybych si dnes měl vybrat jedno pivo z našeho portfolia, bylo by to Starobrno Bitr nefiltrované. To mi moc chutná.
To jste mě překvapil. Starobrno má hlavně v Čechách pořád rozporuplnou pověst. Jak chcete jeho image změnit?
Naše data ukazují, že spousta spotřebitelů Starobrno miluje a ví, že je kvalitní. Jiní možná pořád vycházejí z historie nebo různých předsudků.
První větší krok jsme udělali už před rokem, když jsme představili Štatl. Jde o dvanáctistupňový ležák s prémiovější pozicí, který nám pomáhá značku posouvat.
Snažíme se ho dostávat do modernějších podniků, aby si lidé Starobrno spojili s kvalitním pivním zážitkem a dobře ošetřeným pivem.
Přitom se soustředíme především na Moravu, kde je Starobrno doma. Rozšiřování mimo domovský region teď není na pořadu dne.
Mladší generace podle statistik pije méně piva než její rodiče. Čím si to vysvětlujete?
Z dostupných dat vyplývá, že generace Z pije pivo méně. Neřekl bych ale, že by se mu úplně vyhýbala.
Možná nás trochu mate, že mizí tradiční vesnické hospody a pivnice. Mladí lidé se často stěhují do větších měst a volný čas tráví jinak. Proto je tolik nevidíme v klasických hospodách, ale to ještě neznamená, že pivo nepijí.
„Mladí lidé pivo neopouštějí. Jen hledají jiné příležitosti, kdy si ho dát.“
Spotřeba je navíc v Česku pořád mimořádně vysoká. Dnes jsme zhruba na 121 litrech piva na obyvatele ročně, ještě před několika lety to bylo kolem 150 až 160 litrů.
Když se podíváme na Rakousko, které je druhou nejvíce pivní zemí, pohybuje se přibližně kolem sta litrů. Ta česká základna je zkrátka pořád velmi vysoko.
Takže se mění spíš způsob konzumace než vztah k pivu?
Přesně tak. Mladí lidé hledají jiné příležitosti. Chodí na festivaly, koncerty, sportovní akce nebo třeba na laser game a pivo si často spojují s gastronomií. Část spotřeby se navíc přesouvá domů.
Proto se tomu snažíme přizpůsobit. V gastronomii přicházíme během roku se sezonními speciály. V létě nabízíme lehčí piva, v zimě silnější varianty, dlouhodobě rozvíjíme i nealkoholické novinky.
Aktuálně máme například na čepu speciál Letní Lehárko, světlou osmičku, která je za studena chmelena aromatickým Kazbekem. Mladší generace ráda experimentuje, a právě na to chceme reagovat.
Vidíme to i na prodejích. Roste obliba našich mezinárodních značek, jako jsou Heineken, Desperados nebo Strongbow. Lidé si je koupí domů a dají si jedno nebo dvě piva při jiné příležitosti než dříve.
Znamená to, že budou dál posilovat prémiová piva?
Myslím si, že ano. Každý trend se jednou zastaví, ale v příštích letech bude pokračovat.
Lidé jsou ochotni si za prémiovější nebo kraftová piva připlatit. Už ale nejde o to vypít jich pět nebo šest. Dají si jedno, dvě nebo tři a chtějí, aby to byl kvalitní zážitek.
Já sám do té skupiny patřím. Když jdu dnes do hospody, dám si na chuť jedno, dvě nebo tři piva. Myslím, že právě to je jeden z důvodů, proč celková spotřeba piva postupně klesá. Vedle ekonomických důvodů hraje roli i to, že lidé víc přemýšlejí o svém zdraví.
„Dnes si lidé raději dají jedno, dvě nebo tři kvalitní piva než šest průměrných.“
Výrazně roste také nealkoholické pivo. Kam až podle vás může jeho podíl na trhu vyrůst?
Nealkoholická kategorie dnes patří k nejrychleji rostoucím segmentům. Vedle ní rostou ještě kraftová piva nebo cider, ale právě u nealkoholických piv je dynamika největší.
Dnes tvoří přibližně deset až dvanáct procent trhu. Myslím si, že během deseti let se může dostat někam na dvacet až pětadvacet procent.
To ale podle mě neznamená, že by ohrozila ležáky. I za deset let budeme pivním národem a nejprodávanějším pivním stylem zůstane ležák. Růst nealkoholických piv navíc alespoň částečně kompenzuje pokles celkové spotřeby klasického piva.
Mluvil jste také o tom, že lidé dnes mnohem více řeší kvalitu načepovaného piva. Jak moc se změnily nároky zákazníků?
Rozhodně se změnily. Kvalita je dnes nedílnou součástí úspěchu. Nestačí jen uvařit dobré pivo, stejně důležité je, v jaké kondici se dostane ke spotřebiteli.
Naše obchodní zástupce proto školíme, aby rozuměli tomu, jak se o pivo správně starat. Máme také vlastní specialisty, kteří navštěvují partnerské podniky a radí jim se správným skladováním, péčí o výčepní zařízení nebo čištěním trubek. Důležité je i to, aby personál uměl pivo správně načepovat.
Dnešní zákazník si všímá detailů. Zajímá ho teplota piva, kvalita pěny, čerstvost i celkový servis. To je podle mě dobře. Právě díky tomu je česká pivní kultura výjimečná.
Heineken je už tři desetiletí spojený s Ligou mistrů UEFA a dlouhodobě také s Formulí 1. Otevírá se vedle těchto partnerství prostor i pro další sporty?
Rozhodně. Přemýšlíme o tom stejně na globální i lokální úrovni. Když se zeptáte fotbalového fanouška, jakou značku si spojí s Ligou mistrů, myslím, že Heineken bude mezi prvními, které ho napadnou.
Stejně důležitá je pro nás Formule 1. Tam dlouhodobě komunikujeme především Heineken 0.0, protože chceme spojovat sport se zodpovědnou konzumací alkoholu.
V posledních letech jsme se na globální úrovni zaměřili také na padel, který patří mezi nejrychleji rostoucí sporty. A na lokální úrovni se díváme i na další příležitosti, které dávají smysl českému trhu
Když přijedu na fotbal nebo hokej autem, často si pivo nedám, protože chybí kvalitní nealkoholické varianty. Nemůže právě tohle být příležitost, jak dostat nealkoholické pivo mezi více lidí?
To je přesně směr, kterým přemýšlíme. Když jednáme se sportovními areály, neřešíme jen klasické pivo na čepu. Snažíme se, aby nabízely také čepované nealkoholické varianty, ať už neochucené nealko pivo, nebo ochucené pivní mixy.
Vidíme, že jejich spotřeba na sportovištích roste. Chodí tam celé rodiny a mnoho lidí nechce nebo nemůže pít alkohol. Právě tam má nealkoholické pivo své pevné místo.
V maloobchodu je konkurence obrovská. Vy ale říkáte, že v gastronomii rozhoduje něco jiného. Co je podle vás pro úspěch pivní značky nejdůležitější?
V gastronomii nerozhoduje jen cena. Úspěch stojí na celém balíčku – síle značky, investicích, kvalitním obchodním týmu i schopnosti pochopit potřeby provozovatelů restaurací.
Právě gastronomie je místem, kde si zákazník vytváří vztah ke značce. Proto je pro nás strategicky důležitá a dlouhodobě do ní investujeme.
Když se podíváte do dalších let, jakou oblast dnes považujete za nejdůležitější investici pro budoucnost Heinekenu?
Pokud nemám mluvit o konkrétních obchodních plánech, pak jednoznačně udržitelnost.
Základem každého piva je kvalitní voda. Proto investujeme do projektů, které pomáhají vodu zadržovat v krajině. Jedním z příkladů jsou projekty na Křivoklátsku zaměřené právě na zadržování vody.
Vedle toho investujeme také do snižování emisí. Současně hledáme nové technologie, které pomáhají snižovat spotřebu vody při výrobě piva.
Na výrobu jednoho litru piva jsou podle vás potřeba přibližně tři litry vody. Jak velký prostor ještě vidíte pro další úspory?
Bavíme se zhruba o 3,2 litru vody na jeden litr piva. Patříme přitom mezi nejefektivnější pivovary v této oblasti. Každá technologická inovace, která pomůže spotřebu vody dál snižovat, je pro nás důležitá. Nejde jen o ekonomiku výroby, ale také o dlouhodobou udržitelnost.
Jak bude podle vás vypadat český pivní trh za deset let?
Jsem přesvědčený, že Češi zůstanou pivním národem. Spotřeba bude pravděpodobně dál pozvolna klesat a přiblíží se zhruba ke stovce litrů piva na obyvatele ročně, ale pivo bude mít v české kultuře stále výjimečné postavení.
Myslím si však, že výrazně poroste podíl mezinárodních značek, jako jsou Heineken nebo Desperados. Mladší generace je mnohem otevřenější novým chutím a nemá tak silnou vazbu pouze na tradiční české značky. Vedle toho bude dál růst i zájem o kraftová piva.
Já sám mám rád české pivo a budu rád, když zůstane dominantní součástí našeho trhu. Myslím si ale, že právě mezinárodní značky a kraftová piva budou v příštích letech získávat stále větší prostor.
Michal Brzobohatý, obchodní ředitel ve společnosti Heineken Česká republika
Foto: archiv Michala Brzobohatého