Komentář: Potřebujeme revizi Green Dealu. Místo toho nás možná čeká přitvrzení

Plán EU snížit emise do roku 2040 o devadesát procent je nebezpečný. Schvalovat se má prostřednictvím zákulisního vyjednávání, s minimální účastní národních parlamentů a bez propočtů, co to bude koho stát a zda je to sociální únosné.

Plán EU snížit emise do roku 2040 o devadesát procent je nebezpečný. Schvalovat se má prostřednictvím zákulisního vyjednávání, s minimální účastní národních parlamentů a bez propočtů, co to bude koho stát a zda je to sociální únosné.

Celý článek
0

Velká ropná konsolidace v USA: Dražší benzín a více vlivu pro OPEC

Polovinu těžby ropy v největší producentské zemi světa ovládla pouhá desítka firem. Kromě nich samotných se to nelíbí nikomu – Wall Street, politikům ani spotřebitelům.

Polovinu těžby ropy v největší producentské zemi světa ovládla pouhá desítka firem. Kromě nich samotných se to nelíbí nikomu – Wall Street, politikům ani spotřebitelům.

Celý článek
0

Zakladatelka Zásilkovny Kijonková po 13 letech odejde z vedení skupiny Packeta

Zakladatelka logistické služby Zásilkovna Simona Kijonková po 13 letech odejde z vedení skupiny Packeta, která Zásilkovnu provozuje. Zásilkovnu založila v roce 2010 a jako generální ředitelka ji vedla až do prodeje na přelomu loňského a letošního roku. Ve funkci ji má po dokončení transakce nahradit Erich Čomor, který stál u založení Air Bank nebo vedl německý Rohlík.

Zakladatelka logistické služby Zásilkovna Simona Kijonková po 13 letech odejde z vedení skupiny Packeta, která Zásilkovnu provozuje. Zásilkovnu založila v roce 2010 a jako generální ředitelka ji vedla až do prodeje na přelomu loňského a letošního roku. Ve funkci ji má po dokončení transakce nahradit Erich Čomor, který stál u založení Air Bank nebo vedl německý Rohlík.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Mexické gangy jsou možná pátým největším zaměstnavatelem v zemi

Místo likvidace a zavírání současných kartelů by se mexická vláda měla spíš soustředit na to, aby gangům znemožnila nábor nových členů.

Mexické gangy jsou možná pátým největším zaměstnavatelem v zemi
ilustrační foto | Shutterstock.com

Co by se muselo stát, aby Mexiko dokázalo zatočit se svými zločineckými organizacemi? Na tuto otázku hledalo neúspěšně odpověď už několik po sobě jdoucích vlád. Tvrdý zákrok proti gangům, který proběhl v roce 2006, vedl k jejich rozštěpení. Násilí zesílilo.

Politika prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora, jež má vést k vypořádání se s příčinami kriminality, je známá jako „objetí, ne náboje“. Studie, kterou v časopisu Science publikovali Rafael Prieto-Curiel, Gian Maria Campedelli a Alejandro Hope, přichází s novou odpovědí: Znemožněte jim nábor lidí.

Prieto-Curiel a spol. s využitím informací o počtu vražd, zatčení a dalších proměnných ovlivňujících pracovní sílu gangů odhadli, že se na jejich chodu podílí na 175 tisíc osob. Poté propočítali, jak by se toto číslo mohlo za odlišných podmínek změnit.

Jejich studie přichází s myšlenkou, že nejefektivněji lze gangy zmenšit a zmírnit míru násilí tím, že jim zabráníme získávat nové členy. Pokud by gangy získaly jen polovinu z 350 až 370 nových rekrutů, které aktuálně každý týden naberou, v roce 2027 by měly už jen 155 tisíc členů. Pokud by se k nim nepřidal vůbec nikdo, v roce 2027 by se jejich početní stavy snížily na 110 tisíc.

Pokud by se měla pozornost přesunout na nábor nových gangsterů, znamenalo by to, že by se musela změnit dlouhodobá mexická politika, kterou podporují Spojené státy a jež se soustřeďuje na zatýkání jednotlivých honchos. Mexiko by v takovém případě muselo lépe porozumět tomu, jak takový nábor do gangu probíhá.

Někteří lidé jsou ke spolupráci přinuceni buď únosem, nebo když odpovědí na falešný inzerát, který často slibuje zaměstnání v ochrance. Někteří mladíci (a jsou to téměř výhradně muži) se zapojí dobrovolně, neboť nemají moc jiných možností, případně, jak akademici podotýkají, kvůli idealizování kartelů na televizních obrazovkách.

Pokud bychom je považovali za jednu organizaci, byly by mexické gangy pátým největším soukromým zaměstnavatelem v zemi po takových firmách, jako jsou FEMSA, jíž patří rozsáhlá síť večerek Oxxo, nebo americký řetězec supermarketů Walmart. Čtvrtinu všech gangsterů zaměstnávají dva největší kartely, Sinaloa a Jalisco New Generation. Pro srovnání: mexická národní garda, ozbrojená federální policejní složka, má jen lehce přes sto tisíc členů.

© 2023 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com