Volodymyr Zelenskyj prezident Ukrajiny a Friedrich Merz kancléř Německa
Shutterstock.com
Merz odmítl rakety Taurus pro Ukrajinu: Kyjev má vlastní účinnější zbraně
Německo znovu přehodnocuje svou vojenskou podporu Ukrajině – a tentokrát se posouvá od dodávek konkrétních zbraňových systémů k širší finanční podpoře. Kancléř Friedrich Merz ve středu uvedl, že Ukrajina už podle něj nepotřebuje německé střely dlouhého doletu Taurus, o jejichž dodávkách se v Berlíně vedly dlouhodobé spory.
msk
Debata o Taurus byla jedním z nejcitlivějších témat německé bezpečnostní politiky. Kyjev o tyto střely opakovaně žádal, Berlín ale jejich dodání dlouho odmítal kvůli obavám z eskalace konfliktu s Ruskem, které disponuje jadernými zbraněmi. Ironií zůstává, že právě Merz byl ještě v opozici jedním z politiků, kteří se pro dodávky vyslovovali.
Po nástupu do úřadu však svůj postoj přehodnotil. „Moje tehdejší výroky vznikly v jiném kontextu,“ vysvětlil nyní poslancům. Podle něj tehdy vycházel z předpokladu, že Bundeswehr disponuje dostatečným počtem operačně připravených střel Taurus, které by bylo možné Ukrajině poskytnout.
Ukrajina změnila hru
Klíčovým argumentem současného obratu je podle Merze vývoj na ukrajinské straně. Kyjev mezitím výrazně posílil vlastní zbrojní kapacity a vyvinul zbraně, které podle německého kancléře překonávají to, co by Německo bylo schopné dodat.
„Dnes má Ukrajina ve svých skladech zbraně dlouhého doletu, které si sama vyrobila – částečně i s naší pomocí – a které jsou výrazně účinnější než relativně malý počet střel Taurus, jež bychom mohli dodat,“ uvedl Merz. Dodal, že „z hlediska zbrojních technologií se Ukrajina posunula daleko, daleko za rámec toho, o čem jsme diskutovali na začátku války“.
Tento posun podle něj činí debatu o Taurus v zásadě překonanou. Nejde už primárně o konkrétní systém, ale o schopnost Ukrajiny sama vyvíjet a vyrábět moderní výzbroj v dostatečném objemu.
Peníze místo raket
Merz zároveň upozornil, že hlavní slabinou Ukrajiny už dnes není technologická úroveň výzbroje, ale její financování. „Ukrajina je dnes lépe vyzbrojena než kdy dříve, ale čelí značným problémům s financováním,“ řekl. Podle něj je proto klíčové „mobilizovat finanční prostředky, aby bylo možné tyto zbraně dále vyrábět“.
Německo v tomto směru přebírá stále významnější roli. Po omezení americké podpory za prezidenta Donalda Trumpa se Berlín stal největším podporovatelem Kyjeva a výrazně navýšil vojenskou i finanční pomoc.
Pro rok 2026 Německo přislíbilo pomoc ve výši 11,5 miliardy eur. Ta zahrnuje mimo jiné dodávky systémů protivzdušné obrany Iris-T a baterií Patriot, které mají posílit obranu ukrajinského vzdušného prostoru.
Merzův obrat tak neznamená ústup od podpory Ukrajiny, ale její přesměrování. Místo symbolicky i politicky citlivých dodávek raket dlouhého doletu sází Berlín na dlouhodobější strategii: financovat ukrajinskou schopnost vyrábět vlastní zbraně a udržet tak obranný potenciál země v chodu.
