Investorky na startovní čáře: proč Češky váhají, i když mají pro trhy dobré předpoklady
Shutterstock.com
Češky mají na investování povahu. Brzdí je ale číslo, které u mužů vypadá úplně jinak
Mezinárodní den žen už dávno není jen o debatách nad rozdíly ve mzdách. Do popředí se tlačí další téma, které má pro kvalitu života podobně tvrdé dopady: osobní finance a investování. Investice jsou jeden z mála nástrojů, jak dlouhodobě chránit a zhodnocovat peníze. Přesto Češky na kapitálové trhy vstupují méně než muži – a svůj potenciál tak nechávají ležet ladem.
msk
Analytička WOOD & Company Eva Sadovská to ve své analýze shrnuje bez obalu: problém není v tom, že by ženy „neměly na investování povahu“. Naopak. Brzdí je hlavně kombinace nižšího sebevědomí a slabší investiční znalosti. Výsledkem je paradox: skupina, která může mít pro dlouhodobé investování přirozenou výbavu, často stojí stranou.
Sebevědomí padá dřív než čísla
Data z Indexu investiční gramotnosti (IIG), který realizuje investiční platforma Portu s agenturou IPSOS, ukazují dlouhodobě stejný obraz. V roce 2024 si v otázkách investování nevěřilo 83 % žen, zatímco u mužů to bylo 63 %. Rozdíl se přelévá i do znalostí: hodnota indexu investiční gramotnosti dosáhla u žen 88 bodů, u mužů 125,7 bodu.
Zvlášť pozoruhodné je, že ženy v letech 2021–2023 svůj výsledek zlepšovaly, ale rok 2024 trend přerušil a vrátil situaci do nepříznivějších kolejí. A to navzdory tomu, že ženy mají v průměru vyšší vzdělání než muži. Jinými slovy: vzdělání samo o sobě neznamená investiční jistotu – a bez ní se do trhu vstupuje těžko.
Investiční styl, který dává smysl
Zároveň ale platí druhá část rovnice, která mění celý příběh: světové studie podle analýzy ukazují, že ženy investují jinak – a často lépe. Bývají obezřetnější, důsledněji diverzifikují a častěji volí dlouhodobé nástroje s nižší volatilitou. Zatímco muži častěji „sázejí“ na konkrétní akciové tituly, ženy volí diverzifikované podílové fondy.
Do rozhodování navíc promítají hodnoty: zajímají je například udržitelnost nebo zdravotní péče. V součtu to vede k profilu, který je pro dlouhodobé investování ideální – stabilnější výnosy při nižším riziku. Jenže přesně tady se objevuje bariéra: nadměrná obava z rizika může některé ženy dotlačit až k tomu, že se investování vyhnou úplně. A tím se připraví i o elementární ochranu úspor před inflací.
Nejprve rozpočet. Až potom investice
Sadovská v analýze připomíná, že investování nezačíná u výběru akcie nebo ETF, ale u rutiny doma. Přehled o rodinném rozpočtu je základ finančního zdraví – a doporučení je konkrétní: dělat si měsíční přehledy příjmů a výdajů. Příjmy bývají jasné, problém jsou „malé“ každodenní výdaje. Právě jejich zapisování do tabulky nebo aplikace může odhalit úniky ve výši 10 až 15 % měsíčního rozpočtu.
Druhá podmínka je rezerva. Podle Eurostatu až 19 % Čechů a Češek nedokáže čelit neočekávaným výdajům. Proto má mít domácnost finanční „polštář“ – typicky na bankovním nebo spořicím účtu, dostupný okamžitě. Doporučení míří na tři až šest měsíčních výdajů, přičemž čím nestabilnější příjem, tím větší rezerva. Praktická cesta? Pravidelně odkládat 5 až 10 % příjmu, dokud se z toho nestane automatismus.
Začít malým. Začít brzy
Jakmile je rozpočet pod kontrolou a rezerva existuje, přichází otázka „jak“. Česko se v investování posouvá: v roce 2024 dosáhl podíl investic do dluhopisů, akcií, ETF nebo podílových fondů úrovně 50 %. Současně ale hotovost a vklady pořád tvoří podle Eurostatu až 40 % finančních aktiv českých domácností – tedy velký balík peněz, který se reálně nezhodnocuje.
Pro začínající investorky, které chtějí investovat pravidelně i v malých částkách (třeba 500 Kč měsíčně), analýza doporučuje investiční platformy. Ty provedou procesem a navrhnou portfolio podle cílů, možností i vztahu k riziku. Typicky jde o investice do ETF – „koše“ akcií firem z celého světa – což snižuje riziko, že člověk vsadí na jednu špatnou firmu.
Pro zkušenější investorky se škála rozšiřuje: akcie, investiční nemovitosti nebo dluhopisy. A i u nemovitostí platí, že to nemusí být rovnou byt – roste obliba nemovitostních fondů nebo investování do projektů rezidenčního developmentu.
A kdy je nejlepší začít? Analýza odpovídá jednoduše: co nejdřív. Rozhoduje čas a efekt složeného úročení. Pravidelné investování 500 korun od 25 let podle textu vychází významně lépe než start s 2 500 Kč až po čtyřicítce.
Poradce není prohra, ale zkratka
S pestrostí možností roste i riziko, že se člověk v nabídce ztratí. A tady přichází pointa, která v českém prostředí často zní „nepatřičně“, ale data ji normalizují: není ostuda nechat si poradit. V Česku tak postupuje i většina zkušených a kvalifikovaných investorů a investorek – více než 67,5 % z nich se při rozhodování řídí především doporučením wealth manažera.
Wealth management je přitom definovaný jako komplexní správa majetku zejména bonitních klientů: dlouhodobý vztah, personalizované poradenství, pohled na majetek jako na celek (nejen finanční investice, ale i další aktiva či podnikání) a schopnost zařazovat do portfolia i unikátní nástroje nad rámec standardní nabídky. V praxi jde o to, že někdy má větší hodnotu dobrá navigace než heroický „DIY“ přístup.
