„Pokud dnes někdo tvrdí, že vám sestaví ideální mikrobiom na zakázku, je potřeba být opatrný,“ říká Martin Schwarzer
Foto: Nadace Neuron (publikováno se svolením)
Střeva & mozek
Zahrada a bláto (nejen) dětem prospívá, říká český vědec. Mikrobiom ovlivňuje zdraví víc, než si myslíme
Střevní bakterie mají vliv nejen na trávení, ale i růst, imunitu nebo psychiku. Mikrobiolog Martin Schwarzer, laureát Ceny Neuron, vysvětluje, proč je zdravý mikrobiom jedním z největších témat současné medicíny a proč dětem příliš sterilní prostředí neprospívá.
editor
Výzkum střevního mikrobiomu patří k nejrychleji se rozvíjejícím oblastem moderní biologie. Právě bakterie, které v našem těle žijí, mohou ovlivňovat nejen trávení, ale také růst, imunitu, psychiku nebo riziko některých onemocnění. Český mikrobiolog Martin Schwarzer patří mezi vědce, kteří v tomto oboru dosáhli světového uznání.
Laureát Ceny Neuron za rok 2023 v oboru biologie a dřívější držitel grantu Neuron Impuls se spolupracovníky jako první ukázal, že konkrétní střevní bakterie dokážou podpořit růst podvyživených mláďat savců. Výsledky publikované v prestižním časopise Science mohou jednou pomoci například podvyživeným dětem nebo seniorům.
V rozhovoru vysvětluje, proč je dobré nebát se trochy špíny, jak mikrobiom ovlivňuje naše zdraví i psychiku a proč jsou sliby o „mikrobiomu na míru“ zatím spíše předčasné.
O mikrobiomu se často říká, že je to „druhý mozek“. Je to jen populární zkratka, nebo na tom něco je?
Určitá zkratka to je, ale propojení mezi střevem a mozkem skutečně existuje. Komunikace funguje oběma směry – mozek ovlivňuje střevo a střevo zase vysílá signály směrem k mozku. Dnes už víme, že tato osa hraje významnou roli při fungování organismu.
Může složení mikrobiomu ovlivňovat naši náladu, energii nebo psychiku?
Ano. Výzkum ukazuje, že některé bakterie mohou mít vliv například na syndrom dráždivého tračníku nebo psychické obtíže. Dokonce vznikl pojem psychobiotika, tedy bakterie, které by mohly pomáhat při léčbě některých psychických poruch. Výzkum je ale stále na začátku.
Znamená to, že stačí člověku dodat správné bakterie?
Většinou jde o princip probiotik. Dodané bakterie nemusejí ve střevě trvale zůstat, ale mohou vykonat svou funkci a poté „odejít“. Proto je někdy potřeba jejich pravidelné podávání.
Dnes jsou probiotika doslova hitem. Má smysl kupovat běžné přípravky?
Současná probiotika obsahují hlavně dobře prověřené bakterie, například laktobacily nebo bifidobakterie. Mohou být užitečná, zejména při antibiotické léčbě nebo průjmových onemocněních, kdy bývá rozmanitost mikrobiomu ochuzená.
Pro mikrobiom také platí ekologické pravidlo, že čím je ekosystém rozmanitější, tedy čím více různých bakterií obsahuje, tím je stabilnější.
Jak ji můžeme podpořit?
Klíčové je to, čemu říkáme expozom – tedy vystavovat se rozmanitému prostředí (expozom je souhrn všech vnějších i vnitřních vlivů prostředí, kterým je člověk vystaven od počátku svého života až do smrti – pozn. red.).
Paradoxně jedním z nejlepších způsobů je obyčejná práce na zahradě. Kontakt s půdou znamená kontakt s obrovským množstvím bakterií.
Existují dokonce studie z domovů pro seniory, kde lidé pravidelně pracovali s hlínou v květináčích. Ukázalo se, že měli pestřejší mikrobiom než kontrolní skupina.
Takže naše babičky měly pravdu, když říkaly, že trochu špíny dětem neublíží?
Do značné míry ano. Samozřejmě nejde o zanedbávání hygieny, ale příliš sterilní prostředí není ideální. Důležité je zejména rané dětství, kdy se mikrobiom teprve vytváří.
Co všechno dnes mikrobiom poškozuje?
Velkou roli hraje životní styl, strava, příliš sterilní prostředí i antibiotika. Antibiotika jsou samozřejmě nenahraditelná, když jsou potřeba.
Je třeba si uvědomit, že se jedná o plošný zásah nejen vůči patogenům, způsobujícím nemoc, ale také vůči všem střevním bakteriím, kdy o některé druhy a kmeny můžeme přijít.
Dá se zanedbaný vývoj mikrobiomu v dospělosti dohnat?
Úplně nevíme. Z našich pokusů na myších ale víme, že existují kritická období vývoje. Pokud organismus nepřijde do kontaktu s určitými bakteriemi ve správný čas, mohou některé procesy zrání – například imunitního systému – proběhnout jinak.
Například vrcholoví sportovci mají mikrobiom odlišný od běžné populace, a přesto jsou zdraví.
Co vás na výzkumu mikrobiomu nejvíce fascinuje?
Dříve jsme hlavně zjišťovali, které bakterie ve střevě jsou. Byla to taková fotografie mikrobiomu. Dnes nás mnohem víc zajímá, co jednotlivé bakterie dělají a jak spolu komunikují. To je podle mě směr, kterým se bude obor v příštích letech ubírat.
Směřujeme k době, kdy si necháme vytvořit mikrobiom na míru?
Zatím určitě ne. Pokud dnes někdo tvrdí, že vám sestaví ideální mikrobiom na zakázku, je potřeba být opatrný.
Dokážeme porovnat mikrobiom člověka se zdravou populací a odhalit možné odchylky. Jenže i ty mohou být přirozené. Například vrcholoví sportovci mají mikrobiom odlišný od běžné populace, a přesto jsou zdraví.
Co by podle vás mohlo být skutečným průlomem?
Nemyslím si, že půjde o jednu zázračnou bakterii. Pravděpodobnější je využití celých společenství bakterií, která bychom dokázali podat ve správný okamžik života a podpořit tak zdravý vývoj organismu.
Velký potenciál vidím například u dětí narozených císařským řezem nebo u těch, jejichž maminky musely před porodem užívat antibiotika. Právě tam bychom mohli jednou přirozený vývoj mikrobiomu cíleně podpořit.
