Vědci úspěšně ověřili technologii, kterou ponese evropské vozítko Rosalind Franklin a která může poprvé nabídnout důkaz, zda na Marsu existoval život
Shutterstock.com
Vědci jsou blíž odpovědi. Nový evropský rover může odhalit dávný život na Marsu
Jedna z největších záhad vesmíru možná dostane v příštích letech jasnější obrysy. Vědci úspěšně ověřili technologii, kterou ponese evropské vozítko Rosalind Franklin a která může vůbec poprvé nabídnout přesvědčivý důkaz, zda na Marsu před miliardami let existoval život.
bac
Mars dnes připomíná mrazivou poušť. Podle vědců ale před miliardami let vypadal úplně jinak. Měl hustší atmosféru, tekoucí vodu a podmínky, které mohly připomínat ranou Zemi. Právě proto se už desítky let hledají důkazy, že na rudé planetě mohl existovat jednoduchý mikrobiální život.
Nová studie vědců z Max Planckova institutu, Univerzity v Göttingenu a francouzské Université Côte d'Azur přinesla důležitý posun. Výzkumníci úspěšně otestovali jednu z klíčových metod, kterou bude využívat evropské vozítko Rosalind Franklin. To má po plánovaném startu zamířit na Mars, kde bude hledat stopy dávného života.
Nestačí najít organické molekuly
Rover Curiosity už na Marsu objevil organické sloučeniny. Samy o sobě ale ještě neznamenají, že na planetě někdy existoval život. Podobné molekuly totiž mohou vznikat i zcela přirozenými chemickými procesy.
Právě proto se vědci zaměřili na dvě organické molekuly – pristan a fytan. Na Zemi vznikají v živých organismech a patří mezi mimořádně stabilní látky, které mohou přežít miliardy let.
Rozhodnou molekulární „zrcadla“
Klíčem celé studie je takzvaná chiralita. Některé molekuly existují ve dvou zrcadlových podobách, podobně jako levá a pravá ruka.
Živé organismy přitom obvykle vytvářejí téměř výhradně jen jednu z těchto variant. Pokud by vědci na Marsu našli výraznou převahu jedné zrcadlové formy, mohlo by jít o silný důkaz, že molekuly vznikly biologickou cestou. Naopak neživá chemie produkuje obě varianty přibližně ve stejném poměru.
Přístroj obstál v náročném testu
Výzkumníci proto otestovali přístroj MOMA (Mars Organic Molecule Analyzer), který bude součástí evropského roveru Rosalind Franklin.
Poprvé se jim podařilo úspěšně oddělit obě zrcadlové formy pristanu i fytanu. Podle autorů studie jde o důležitý důkaz, že přístroj bude schopen na Marsu provádět dostatečně přesná měření.
Pomohl meteorit starý miliony let
Zajímavé je, že vědci netestovali horniny z Marsu, ale slavný Murchisonský meteorit, který dopadl v Austrálii v roce 1969.
Ukázalo se, že obsahuje obě zrcadlové varianty molekul ve stejném množství. To podle autorů naznačuje, že organické látky nebyly vytvořeny životem, ale pravděpodobně byly později kontaminovány částicemi z atmosféry Země obsahujícími produkty spalování fosilních paliv..
