Art Klub vede Václav Janoušek, absolvent pražské konzervatoře, který po hudební dráze zamířil do evropské agendy a později do energetiky
Foto: archiv Václava Janouška (publikováno se svolením)
Art & Business
Manažerský Art Klub propojuje byznys a umění. Po dvou letech má silnou komunitu
Art Klub České manažerské asociace vznikl před dvěma lety jako nenápadná platforma pro lidi, kteří mají blízko jak k byznysu, tak k umění. Postupně se ale proměnil v živé místo setkávání manažerů, sběratelů, kurátorů i umělců.
red
Když před dvěma lety vznikl v rámci České manažerské asociace Art Klub, šlo spíše o nenápadný projekt. Jeho ambicí bylo vytvořit prostor pro lidi, kteří se pohybují na pomezí byznysu a umění. Postupem času se však ukázalo, že právě toto propojení oslovuje stále širší publikum.
Dnes se Art Klub stal místem, kde se přirozeně setkávají manažeři, sběratelé, kurátoři i umělci. Diskuse se přitom nevedou jen o estetice nebo trhu s uměním, ale také o řízení projektů, strategii nebo odpovědnosti vůči společnosti.
Art Klub se stal místem, kde se přirozeně setkávají manažeři, sběratelé, kurátoři i umělci
Foto: Česká manažerská asociace
Paralela mezi byznysem a uměním je totiž překvapivě silná. Organizace hudebního festivalu, řízení orchestru nebo příprava velké výstavy vyžaduje podobné dovednosti jako vedení firmy – práci s týmem, plánování rozpočtu, komunikaci s publikem i řešení nečekaných situací.
Zároveň právě umění nabízí manažerům jiný úhel pohledu. Rozvíjí cit pro detail, schopnost vnímat kontext a hledat nové interpretace reality. I proto řada úspěšných podnikatelů podporuje kulturní projekty nebo investuje do současného umění.
Art Klub vede Václav Janoušek, absolvent pražské konzervatoře, který po hudební dráze zamířil do evropské agendy a později do energetiky. Díky kombinaci umělecké zkušenosti a manažerské praxe dokáže oba světy přirozeně propojovat.
Program klubu tvoří především komorní setkání a debaty s osobnostmi z oblasti kultury, sběratelství nebo designu. Mezi hosty se objevily například Eleonore Kinsky z House of Lobkowicz nebo Anna Pulkertová, která se dlouhodobě věnuje investicím do umění. Diskuse se dotýkají i témat, kde se estetika potkává s užitnou hodnotou – například designu nebo průmyslové tvorby.
Paralela mezi byznysem a uměním je překvapivě silná
Foto: Česká manažerská asociace
Jedno z nedávných setkání se uskutečnilo ve Winternitzově vile na pražském Smíchově, ikonické funkcionalistické stavbě architekta Adolfa Loose. Debata zde otevřela i širší otázku mecenášství v českém prostředí.
Po roce 1989 se totiž vztah k současnému umění v Česku znovu formoval. Významnou roli začaly hrát nejen veřejné instituce, ale také soukromí sběratelé, banky nebo nadace. Podpora umění je často vnímána jako součást společenské odpovědnosti a péče o kulturní prostředí.
Diskuse připomněla také rozdíl mezi sběratelstvím a mecenášstvím. Sběratel buduje vlastní kolekci, zatímco mecenáš jde dál – podporuje vznik nových projektů, financuje výstavy nebo pomáhá mladým umělcům rozvíjet kariéru.
V posledních letech navíc vznikají nové soukromé galerie a kulturní prostory mimo hlavní města, například v Humpolci nebo Olomouci. Tyto projekty často fungují jako komunitní centra a pomáhají dostávat současné umění blíž veřejnosti.
Projekt ukazuje, že umění není jen estetickou kulisou
Foto: Česká manažerská asociace
Art Klub chce tuto debatu rozvíjet i v dalších letech. V roce 2026 proto plánuje sérii podcastů, které přiblíží příběhy ze světa festivalů, designu, filantropie i uměleckého podnikání.
Projekt tak postupně ukazuje, že umění není jen estetickou kulisou. Může být zdrojem inspirace, investicí i způsobem, jak kultivovat prostředí, ve kterém žijeme i pracujeme.
