Ilustrační obrázek
Vygenerováno v Nano Banana Pro
Lotyšsko zakázalo dovoz ruských a běloruských knih. Omezení se týká i hraček či oblečení
Za poslední čtyři roky se hodnota dovozu z Ruska a Běloruska do Lotyšska propadla o 91 procent. Riga nyní přidává další omezení, která mají podle vlády snížit ekonomickou závislost i prostor pro ruskou propagandu.
čtk
Lotyšsko od 1. září zakázalo dovoz knih, novin a dalších tiskovin z Ruska a Běloruska v rámci boje proti dezinformacím a válečné propagandě. Opatření se vztahuje rovněž na některé spotřební výrobky, uvedlo dnes podle agentury AFP lotyšské ministerstvo zahraničí.
„Zákaz dovozu má za cíl chránit bezpečnostní zájmy Lotyšska a dále omezit ekonomické vazby s Ruskem a Běloruskem, které i nadále vedou a podporují agresivní válku proti Ukrajině,“ uvedl úřad s odkazem na konflikt, který v únoru 2022 zahájily ruské jednotky invazí do sousední země.
Zákaz se týká také dalších spotřebních výrobků, zejména oděvů, hraček a sportovních potřeb, včetně výrobků ruského nebo běloruského původu dovážených přes třetí země. Opatření má podle lotyšské vlády za cíl posílit odolnost společnosti a snížit zranitelnost v informačním prostoru.
Dovoz z Ruska a Běloruska do Lotyšska se od začátku války na Ukrajině výrazně snížil: podle ministerstva zahraničí klesla v letech 2022 až 2025 celková hodnota dovozu o 91 procent, a to z 2,13 miliard na 193 milionů eur (ze zhruba 51,5 miliardy Kč na 4,6 miliardy Kč). Knihy a tiskoviny podle resortu přitom stále představovaly „jednu z nejvýznamnějších zbývajících kategorií spotřebního zboží dováženého z Ruska“.
Riga už dříve zrušila sníženou sazbu DPH, která se na jejím území vztahovala na ruskojazyčné knihy a publikace. Snaží se také omezit používání ruštiny ve vzdělávání, přičemž se opět odvolává jak na nutnost čelit vměšování Moskvy, tak také na potřebu lepší integrace rusky mluvících obyvatel.
Rusko v květnu oznámilo, že hodlá žalovat Lotyšsko a jeho sousedy Litvu a Estonsko u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v Haagu za údajné porušování práv rusky mluvících obyvatel. Všechny tři pobaltské země porušování práv menšin popřely a obvinily Moskvu, že využívá ruskou etnickou menšinu k vyvolávání napětí.
V Lotyšsku, které je členem NATO a Evropské unie, žije početná rusky mluvící menšina. Pobaltská země hraničící s Ruskem i Běloruskem coby spojenec Ukrajiny čelí od začátku války tomu, co označuje za hybridní útoky ze strany Moskvy.
Lotyšsko, bývalá sovětská republika, v kontextu kyberútoků, vpádů bezpilotních letounů a dezinformací v posledních letech masivně investovalo do své bezpečnosti, protože je přesvědčeno, že by mohlo být jedním z dalších cílů Moskvy.
