Poškození katarské infrastruktury a výpadky exportu narušily důvěru v stabilitu dodávek LNG.
vytvořeno v Dall-e/prompt Hrot24.cz
Zkapalněná nejistota: válka otřásla důvěrou v dodávky plynu
Válka na Blízkém východě zasáhla globální trh se zkapalněným zemním plynem (LNG) způsobem, který ještě před několika měsíci málokdo čekal. Z očekávaného převisu nabídky se stal nedostatek a ceny od konce února vyskočily zhruba o 80 procent. Nejde přitom o klasickou krizi objemu suroviny, ale o rozpad logistických vazeb, které LNG činí klíčovým flexibilním zdrojem energie.
šéfredaktor
„Tohle nebyla krize dodávek. Byla to krize dodavatelského řetězce,“ říká šéf Mezinárodní plynárenské unie Menelaos Ydreos. Podle něj kombinace geopolitického napětí a úzkých logistických míst zásadně narušuje bezpečnost dodávek. Ještě nedávno přitom trhy počítaly s přebytkem LNG, mimo jiné kvůli rychle rostoucí exportní kapacitě ve Spojených státech.
Zlom přišel s eskalací konfliktu: americko-izraelské útoky na íránskou energetickou infrastrukturu a následná íránská odveta proti zařízením v Perském zálivu, včetně Kataru. Ten následně vyhlásil, že export byl zasažen vyšší mocí, což je právní termín používaný ve smlouvách. Označuje mimořádnou, nepředvídatelnou a neovlivnitelnou událost, která znemožní splnění smluvních závazků. Údery zasáhly část ložiska South Pars/North Field i zkapalňovací zařízení, jejichž oprava podle QatarEnergy potrvá roky. Země přitom zajišťuje více než 15 procent globální kapacity LNG.
Reputace pod tlakem
K narůstající nervozitě přispěly i zprávy o desítkách prázdných katarských tankerů v Perském zálivu. Trh tak čelí nejistotě bez jasného horizontu konce. „Pověst regionu jako spolehlivého dodavatele energie je najednou zpochybněná,“ upozorňuje Ydreos. Katar přitom dlouhodobě patřil k nejspolehlivějším exportérům na světě.
Dopady se rychle promítají do chování odběratelů. Asijské země, které už v posledních letech čelily několika energetickým šokům, nyní omezují dovoz. V březnu klesly importy LNG na 20,6 milionu tun, meziročně o 8,6 procenta – nejvýrazněji od pandemického roku 2020. Vysoké ceny totiž začínají ničit poptávku.
Návrat uhlí a otazníky nad LNG
Namísto plynu se některé země vracejí k uhlí. Japonsko, jeden z klíčových dovozců LNG, dokonce zrušilo dlouhodobý kontrakt s americkým Commonwealth LNG. Oficiální důvody nezazněly, ale signál je zřejmý: i pro bohaté ekonomiky existuje cenový strop. „Roste nejistota ohledně budoucích dodávek LNG. Je nutné zvýšit provoz uhelných elektráren a šetřit plyn,“ uvedl v březnu představitel japonského ministerstva průmyslu.
Situace zároveň otevírá širší otázku budoucnosti LNG jako takzvaného přechodového paliva. Mezinárodní energetická agentura ještě nedávno připustila, že poptávka po plynu zůstane silná i v příštích dekádách, mimo jiné kvůli rostoucí spotřebě v průmyslu a IT sektoru. Současná krize ale ukazuje, že vedle objemu bude stále důležitější i spolehlivost dodavatelských tras – a ochota odběratelů platit za stabilitu.
