Kamenný nástroj objevený v pralese na území dnešního Pobřeží slonoviny
Foto: James Blinkhorn (publikováno se svolením)
Cesta do pravěku
Přepište učebnice evoluce. Lidé žili v africkém deštném pralese už před 150 tisíci lety
Husté africké pralesy byly dlouho považovány za prostředí, ve kterém první lidé nemohli dlouhodobě přežít. Nový výzkum ale naznačuje pravý opak. Homo sapiens byl podle vědců mnohem přizpůsobivější, než se dosud předpokládalo.
bac
Představa pravěkého člověka bývá poměrně jednoduchá. Otevřená savana, skupiny lovců, mamuti v dálce a nekonečné africké pláně. Jenže nová studie ukazuje, že realita mohla být výrazně komplikovanější — a mnohem zelenější.
S informací přišel server Science Daily, který upozornil na nový výzkum publikovaný ve vědeckém časopise Nature. Mezinárodní tým archeologů z Liverpoolské univerzity, Institutu Maxe Plancka pro geoantropologii a afrických univerzit objevil na území dnešního Pobřeží slonoviny, že zde lidé žili v hustém tropickém pralese už před zhruba 150 tisíci lety.
To je zásadní posun. Dosud totiž vědci předpokládali, že nejstarší jisté důkazy života lidí v afrických pralesech jsou staré jen asi 18 tisíc let. Nový objev tak posouvá historii lidského osídlení tropických lesů o více než sto tisíc let zpátky.
Prales jako nepřítel člověka
Tropické deštné pralesy byly dlouho považovány za jedno z posledních prostředí, kde mohl raný Homo sapiens přežít.
Hustá vegetace, vysoká vlhkost, minimum otevřeného prostoru a komplikovaný lov z nich podle starších teorií dělaly spíš překážku než domov.
Jenže právě to nový výzkum zpochybňuje.
Archeologové znovu prozkoumali naleziště Bété I, které bylo poprvé objeveno už v 80. letech během společné výpravy vědců z Pobřeží slonoviny a Sovětského svazu.
Tehdy se našly kamenné nástroje hluboko pod zemí, technologie ale ještě neumožňovala přesně určit jejich stáří ani podobu tehdejší krajiny. To se nyní změnilo.
„S pomocí profesora Yodého Guédého jsme znovu našli původní výkop a mohli ho analyzovat pomocí metod, které před třiceti nebo čtyřiceti lety neexistovaly,“ uvedl James Blinkhorn z University of Liverpool a Institutu Maxe Plancka pro geoantropologii.
Důkaz ukrytý v pylu a prachu
Vědci využili několik moderních metod datování a potvrdili, že lidé oblast obývali přibližně před 150 tisíci lety. Ještě důležitější ale bylo prostředí, ve kterém žili.
Výzkumníci analyzovali pyl, chemické stopy i mikroskopické zbytky rostlin uložené v sedimentech. Výsledky ukázaly, že oblast tehdy pokrýval hustý vlhký prales, nikoliv řídká savana.
Jinými slovy: naši předci se nepohybovali jen po otevřených pláních. Dokázali přežít i v jednom z nejnáročnějších ekosystémů planety.
Evoluce nebyla jen příběhem savany
Objev zapadá do stále silnější teorie, že Homo sapiens nebyl specialistou na jedno konkrétní prostředí, ale mimořádně přizpůsobivým druhem schopným přežít téměř kdekoliv.
Právě tahle flexibilita mohla být jedním z důvodů, proč moderní člověk nakonec přežil, zatímco jiné lidské druhy postupně zmizely.
„Důkazy jasně ukazují, že ekologická rozmanitost stála v samotném jádru našeho druhu,“ uvedla profesorka Eleanor Scerriová, jedna z autorek studie.
Vědci zároveň upozorňují, že podobných nalezišť může být v Africe mnohem více. Tropické prostředí je totiž pro archeology mimořádně komplikované — fosilie se ve vlhku špatně zachovávají a hustá vegetace výzkum výrazně komplikuje.
