Libye stojí na rozcestí
Shutterstock.com
Blízký východ
Ropní giganti se vracejí do Libye: Evropa hledá nové zdroje energie
Západní energetické firmy zvyšují investice v Libyi, kterou vnímají jako alternativní zdroj ropy a plynu mimo Rusko. Země chce do roku 2028 výrazně zvýšit produkci.
red
Velké ropné společnosti se po letech opatrnosti znovu obracejí k Libyi. Země s největšími potvrzenými zásobami ropy v Africe se dostává do centra zájmu zejména po ruské invazi na Ukrajinu, kdy Evropa začala hledat alternativní zdroje energie.
Firmy jako italská Eni, britská BP či francouzská TotalEnergies v posledních měsících navyšují aktivity i investice. Důvod je zřejmý – Libye plánuje zvýšit těžbu až na dva miliony barelů ropy denně do roku 2028 a zároveň otevírá nové licenční bloky pro průzkum.
Jedním z klíčových impulsů jsou nové objevy plynu. Společnost Eni nedávno oznámila významné nálezy v oblasti Barh Es-Salám, největšího libyjského offshore pole, píše ekonomický web Oilprice.com.
Odhady hovoří o více než 28 miliardách kubických metrů plynu. Díky blízkosti existující infrastruktury může být těžba zahájena relativně rychle, přičemž část produkce má směřovat na domácí trh a část do Evropy, zejména do Itálie.
Dalším signálem návratu důvěry je obnovení těžby na ropném poli Mabrúk, které bylo odstaveno od roku 2015. TotalEnergies zde obnovila produkci a plánuje další rozvoj. Podobně BP jedná o modernizaci velkých polí Sarír a Messlá a společně s Eni plánuje nové vrty.
Investice se neomezují jen na těžbu. Rozvíjí se také infrastruktura, včetně rafinérií a logistických projektů, což by mělo zvýšit exportní kapacity i stabilitu dodávek, píše web Oilprice.com.
Zájem investorů není překvapivý. Před pádem režimu Muammara Kaddáfího produkovala Libye kolem 1,6 milionu barelů denně a její lehká ropa byla velmi žádaná v Evropě. Po letech konfliktu se těžba postupně obnovila a nyní se pohybuje kolem 1,3 milionu barelů denně.
Přesto zůstává prostředí rizikové. Nedávný požár na největším ropném poli Šarára, pravděpodobně způsobený sabotáží, připomněl křehkost bezpečnostní situace. Země je nadále rozdělena mezi různé mocenské skupiny a stabilita je relativní.
Klíčovým problémem zůstává také rozdělování příjmů z ropy. Dlouhodobé spory mezi jednotlivými frakcemi nebyly dosud vyřešeny a absence funkčních institucí komplikuje jakékoli reformy. Právě tato otázka může rozhodnout o tom, zda současný návrat investorů bude trvalý.
Libye tak stojí na rozcestí. Na jedné straně má obrovský potenciál stát se důležitým dodavatelem energie pro Evropu, na druhé straně ji stále brzdí politická nejistota. Západní firmy jsou ochotny riskovat, ale dlouhodobý úspěch bude záviset především na stabilitě a fungování státu.
