Christine Lagardeová
Shutterstock.com
Christine Lagardeová
Šéfka ECB varuje: Světová ekonomika je na hraně energetického útesu
Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová říká, že svět čelí energetickému zlomu. Konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem může způsobit rychlejší růst cen energií než invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022.
red
Světová ekonomika stojí na hraně energetického „útesu“, varovala Christine Lagardeová při středečním projevu ve Frankfurtu. Podle šéfky Evropské centrální banky (ECB) útoky na klíčovou energetickou infrastrukturu Blízkého východu snižují pravděpodobnost rychlého ukončení konfliktu, který trvá téměř měsíc.
Globální zásoby ropy se tenčí a poslední LNG tankery z Perského zálivu právě dorazily do svých destinací, takže plný dopad ztráty dodávek se teprve projeví.
Lagardeová zdůraznila, že současný konflikt zvyšuje riziko prudších cenových šoků, než byly ty během počátku invaze Ruska na Ukrajinu, kdy inflace v eurozóně vystoupila na 10,6 procenta.
Firmy mají nyní zkušenosti s rychlým přeceněním zboží a zaměstnanci sledují dopady změn cen na mzdy, což může urychlit inflační spirálu. „Celá generace již prožila první epizodu vysoké inflace – a nemusí reagovat pomalu ani při druhé,“ uvedla.
Podle Lagardeové je však současná ekonomická situace v Evropě méně kritická než před čtyřmi lety. Inflace se blíží cíli ECB – tedy dvěma procentům, úrokové sazby a státní výdaje nejsou tak „akomodativní“, což snižuje riziko nekontrolovaného růstu cen. ECB nebude váhat a je připravena rychle jednat, pokud se situace zhorší, podotkla šéfka banky.
Růst cen energií vyvolaný nedostatkem dodávek z Blízkého východu se může promítnout do celosvětové ekonomiky a ovlivnit výrobní náklady, inflaci i spotřebitelskou důvěru. Agentury, jako třeba Mezinárodní agentura pro energii, označují aktuální situaci za největší globální hrozbu energetické bezpečnosti v historii.
Současné opožděné dodávky a narušené logistické řetězce zvyšují nejistotu, přičemž evropský soukromý sektor již vykazuje pokles sentimentu a rekordní prodlevy u dodavatelů.
Lagardeová zopakovala, že Evropa má dnes výhodu zkušeností z předchozí inflace a lepší nástroje, které mohou tlumit dopady, ale rychlý růst cen je reálnou hrozbou. Evropa proto musí zůstat ostražitá a flexibilní při řešení krizových situací v energetice i hospodářství.
