L-39 Skyfox
AERO VODOCHODY
Český Skyfox dostal novou roli. RUSI ho doporučuje jako lovce ruských proudových dronů
Ruské útočné drony zrychlují a s nimi roste i cena jejich likvidace. Britský obranný institut RUSI proto navrhuje, aby NATO vytvořilo specializovanou letku levnějších proudových letounů určených pouze k jejich zachytávání. Za nejzajímavější dostupnou platformu označuje český L-39 Skyfox z Aera Vodochody. Při srpnovém testu dokázal dostihnout simulované cíle odpovídající proudovému Geranu-4. Ke skutečnému bojovému sestřelu ale zatím nedošlo a finální zbraňové zkoušky má Aero teprve před sebou.
red
Českému letounu L-39 Skyfox se otevírá role, se kterou se při jeho původním vývoji primárně nepočítalo. Z pokročilého cvičného stroje chce Aero Vodochody vytvořit Drone Hunter, tedy relativně levný prostředek pro ničení útočných bezpilotních letounů.
Myšlenka získala v posledních dnech výraznou podporu z Británie. Analytik Justin Bronk z londýnského Royal United Services Institute navrhl vytvoření mnohonárodní letky NATO se 16 až 24 letouny, která by se specializovala pouze na zachytávání jednosměrných útočných dronů.
Bronk porovnal několik platforem – od turbovrtulových PC-9 a A-29 Super Tucano po výkonnější M-346 a korejský FA-50. Za „možná nejpřesvědčivější“ dostupnou variantu ale označil právě Skyfox.
Důvodem není to, že by český stroj byl ze srovnávaných letadel nejvýkonnější. Jeho výhodou má být kombinace dostatečné rychlosti, dvoumístné kabiny, relativně nízkých provozních nákladů a dostupnosti výrobní kapacity.
Geran už nelétá rychlostí 180 kilometrů za hodinu
Změnu pravidel hry způsobují především nové ruské drony.
Původní Geran-2, ruská varianta íránského Šáhedu-136, je relativně pomalý vrtulový stroj. Ukrajina proti němu proto postupně nasadila levnější protidronové prostředky, mobilní palebné skupiny a záchytné drony.
Rusko ale letos začalo bojově používat proudový Geran-4. Podle ukrajinské vojenské rozvědky má nový dron zesílený aerodynamický trup a čínský proudový motor. Při manévrování má dosahovat 300 až 400 kilometrů za hodinu a maximálně až 500 kilometrů za hodinu.
Ukrajinská rozvědka mu připisuje dostup až pět kilometrů a schopnost nést padesátikilogramovou, případně devadesátikilogramovou bojovou hlavici. Jde o údaje ukrajinské zpravodajské služby, které není možné ve všech parametrech nezávisle ověřit.
Právě rychlost je pro obranu zásadní. Stroj, který má proudový dron zachytit, nemůže být pouze o několik kilometrů za hodinu rychlejší. Potřebuje dostatečnou rezervu, aby se k cíli dostal i při nepříznivé geometrii zásahu a nemusel jej dlouho pronásledovat zezadu.
Skyfox proti simulovanému Geranu uspěl. Nestřílelo se
Bronk si tuto schopnost neověřoval pouze z technických tabulek.
V srpnu absolvoval se Skyfoxem hodnoticí let, během kterého zachytával několik simulovaných cílů třídy Geran-4. Ve střední výšce simulovaly rychlost až 270 uzlů, tedy zhruba 500 kilometrů za hodinu, v malé výšce 220 uzlů neboli přibližně 407 kilometrů za hodinu.
Skyfox podle Bronka neměl s jejich zachycením problém.
Český letoun přitom dokáže i s vnějšími závěsy ve střední výšce letět kolem 300 uzlů, tedy přibližně 556 kilometrů za hodinu. Oficiální maximální rychlost stroje v čisté konfiguraci je podle technických údajů Aera až 907 kilometrů za hodinu.
Důležitá je ale jedna věc: test prokázal schopnost dostihnout simulovaný cíl, nikoliv sestřelit skutečný Geran.
Nešlo o bojové nasazení ani o ostrý zásah pohybujícího se ruského dronu. Aero má podle svého šéfa Viktora Sotony finální zbraňové zkoušky konfigurace Drone Hunter provést v říjnu.
Čtrnáct raket, nebo osmadvacet? Platí obojí
Kolem výzbroje Skyfoxu se objevují dvě různá čísla.
Na letošních Dnech NATO Aero ukázalo Drone Hunter se dvěma raketnicemi LAU-32 a elektrooptickým zaměřovacím kontejnerem. Každá raketnice může nést sedm 70milimetrových raket, takže tato konfigurace nabízí 14 střel.
Stejnou konfiguraci používá ve své analýze RUSI. Bronk jako vhodnou evropskou munici zmiňuje především laserem naváděnou raketu Thales LGR275, alternativou je americký AGR-20 APKWS II od BAE Systems. Jednu střelu odhaduje přibližně na 25 až 50 tisíc dolarů.
Aero ale počítá i s těžší konfigurací. Podle Sotony může Skyfox nést až čtyři sedmiranné raketové bloky, tedy celkem 28 raket ráže 70 milimetrů.
Nejde tedy o rozpor. RUSI počítá pro konkrétní navrhovanou protidronovou konfiguraci se dvěma bloky a čtrnácti raketami, maximální konfigurace Aera může využít až čtyři bloky a 28 střel.
Bez radaru. Oči dodá kontejner a NATO
Skyfox má proti dražším konkurentům jednu zřetelnou nevýhodu: nemá vlastní palubní radar.
M-346FA nebo FA-50 mohou malý vzdušný cíl aktivně hledat vlastními senzory. Skyfox musí nejprve někdo k dronu dovést.
RUSI proto počítá s tím, že první navedení zajistí pozemní radarová stanice, letoun AWACS nebo například F-35. Po přiblížení k oblasti cíle by jej posádka převzala prostřednictvím elektrooptického a infračerveného zaměřovacího kontejneru.
A právě zde má výhodu dvoumístná kabina.
Jeden člen posádky může letoun řídit, sledovat vzdušný prostor a připravovat použití zbraně, zatímco druhý prostřednictvím optického systému hledá malý tepelný obraz dronu a u laserem naváděné rakety udržuje jeho označení.
To je podstatné především v noci, kdy může posádka hledat několikametrový matně černý dron letící stovky kilometrů za hodinu.
1500 eur za hodinu versus drahá stíhačka
Za konceptem stojí také prostá ekonomika.
Moderní stíhačky dokážou útočný dron bez problémů zničit. Je ale sporné, zda má smysl proti relativně levnému jednosměrnému prostředku pravidelně posílat stroje za desítky milionů eur a spotřebovávat jejich drahé rakety vzduch-vzduch.
Aero uvádí, že provozní náklady Skyfoxu se pohybují kolem 1500 eur za letovou hodinu. Jde o údaj výrobce, nikoliv o nezávisle auditovanou cenu platnou pro každého provozovatele.
RUSI konkrétní hodinovou částku neuvádí, ale dochází ke stejnému závěru: provoz Skyfoxu je výrazně levnější než u pokročilých proudových cvičných letounů a náklady mají být blíže turbovrtulovým strojům typu PC-9.
Právě ekonomika je jedním z důvodů, proč Bronk nedává přednost výkonnějším M-346FA nebo FA-50. Oba stroje mají radar, vyšší výkon a v některých ohledech výrazně větší bojové možnosti. Jejich provoz je ale dražší a výrobní linky mají podle RUSI také delší fronty objednávek.
Výrobní linka není prázdná
Ani u Skyfoxu však není možné očekávat desítky letadel okamžitě.
RUSI píše, že Aero má menší backlog a více volné výrobní kapacity než některé konkurenční linky, což je relativní srovnání. Samotné Aero letos v červnu oznámilo, že po nových kontraktech pro Angolu a zákazníka v Severní Americe má výrobní kapacitu zaplněnou do druhého čtvrtletí roku 2027.
Výrobce během posledních měsíců získal nové objednávky na devět Skyfoxů a současně dokončuje další stroje pro již existující zákazníky.
Program je pro Aero ekonomicky zásadní. V roce 2025 přinesl 3,8 miliardy korun, tedy 58 procent celkových tržeb společnosti. Firma tehdy dodala zákazníkům rekordních 14 letounů.
Protidronová varianta by tak mohla ze Skyfoxu udělat nejen cvičný exportní produkt, ale také součást rychle rostoucího trhu protivzdušné obrany.
Pavel: Česko může Skyfox nabídnout NATO
Koncept mezitím získal i politickou podporu.
Prezident Petr Pavel minulý týden během návštěvy Národní gardy v Nebrasce uvedl, že Česko může partnerům v NATO Skyfox nabídnout právě pro protidronovou obranu.
Podle Pavla dává smysl především univerzálnost platformy: stejné letadlo lze používat pro výcvik, průzkum, lehkou bojovou podporu a po instalaci potřebného vybavení také k zachytávání rychlých dronů.
To ale ještě neznamená, že NATO vytvoření Skyfoxové letky schválilo.
Návrh na 16 až 24 letounů je doporučením Justina Bronka v analytickém komentáři RUSI, nikoliv oznámeným programem Severoatlantické aliance. Samotný institut navíc u textu výslovně uvádí, že názory autora nereprezentují stanovisko RUSI ani jiné instituce.
Skyfox tedy zatím není aliančním lovcem dronů. Je ale jedním z kandidátů na řešení problému, který se s rostoucí rychlostí ruských bezpilotních prostředků stává naléhavější: jak ničit levné cíle, aniž by obránce při každém zásahu spotřeboval násobně dražší prostředek.
