Irácké kurdské vojenské síly
Shutterstock.com
Kurdové drží v rukou iráckou ropu. Blokáda Hormuzu obrátila starý mocenský pořádek
Irácká federální vláda se snaží zajistit nové exportní trasy pro svou ropu poté, co faktické uzavření Hormuzského průlivu odřízlo její hlavní jižní koridor. Tím se výrazně posiluje vyjednávací pozice poloautonomního Kurdistánu na severu země.
šéfredaktor
Bagdád se přitom ještě donedávna snažil omezit schopnost Kurdské regionální vlády (KRG) exportovat ropu samostatně. Vyvrcholením byl shutdown ropovodu Iraq-Turkey Pipeline (ITP), který trval od března 2023 do září 2025. Nyní se situace obrací – federální vláda se k této trase vrací jako k nezbytné alternativě.
Bagdád obrací k severu
Ropa tvoří zhruba 90 % příjmů irácké vlády. Většina exportu tradičně směřovala z jižních polí v okolí Basry přes Perský záliv a Hormuzský průliv. Po uzavření této trasy se severní ropovod do tureckého přístavu Ceyhan stal jedinou významnou exportní cestou.
ITP, provozovaný Kurdistan Pipeline Company a na irácké straně kontrolovaný KRG, byl dlouhodobě předmětem sporů mezi Bagdádem a Erbílem o kontrolu nad exportem a rozdělení příjmů.
Podle zdroje blízkého iráckému ministerstvu ropy Bagdád minulý týden formálně požádal KRG o možnost přepravovat až 200 tisíc barelů denně z polí v Kirkúku do Ceyhanu. Objem by se mohl v dalších týdnech zvýšit. Odpověď z Erbílu zatím nepřišla.
Zdroj z evropských struktur energetické bezpečnosti uvedl, že případná dohoda bude pravděpodobně spojena „s velmi dlouhým seznamem podmínek“.
Ve hře jsou kompenzace i pravidla
Jednou z klíčových podmínek má být kompenzace za ztráty vzniklé během odstávky ropovodu.
Kurdský premiér Masrúr Barzání odhadl v červnu 2025 ztráty na 25 miliard dolarů. Po obnovení provozu vyčíslila asociace APIKUR celkové škody pro Irák na více než 35 miliard dolarů.
Zahrnují nižší rozpočtové převody z Bagdádu – region obdržel 18,5 miliardy dolarů oproti 44,4 miliardy, na které měl nárok – i více než miliardu dolarů dluhů vůči zahraničním ropným firmám. KRG zároveň prodávala část ropy se slevou, aby udržela likviditu.
Vedle finanční kompenzace chce Kurdistán podle zdrojů otevřít i debatu o úpravě dohody „rozpočtové platby za ropu“, která definuje vztahy mezi oběma stranami.
Staré spory znovu na stole
Dohoda z roku 2014 předpokládala, že KRG bude exportovat 550 tisíc barelů denně prostřednictvím státní společnosti SOMO a vzdá se samostatného prodeje. Na oplátku měla získat 17 % federálního rozpočtu po odečtení suverénních výdajů.
Obě strany se však dlouhodobě obviňují z neplnění závazků.
Napětí vyvrcholilo v roce 2017, kdy více než 90 % hlasujících v Kurdistánu podpořilo nezávislost. Referendum ale Bagdád i sousední státy odmítly. Ve stejném období navíc Rusko posílilo svou roli v kurdském ropném sektoru.
Příležitost pro větší autonomii
Současná situace znovu otevírá otázku ekonomické samostatnosti Kurdistánu.
Zákon z roku 2013 umožňuje regionu exportovat ropu nezávisle v případě, že Bagdád neplní finanční závazky. Počítá také se vznikem vlastní ropné společnosti a suverénního fondu.
Závislost Bagdádu na severní trase tak dává KRG prostor nejen požadovat finanční náhrady, ale i posílit svou autonomii.
Výsledek jednání rozhodne nejen o tom, jak rychle Irák obnoví export ropy, ale i o budoucím nastavení vztahů mezi federální vládou a Kurdistánem.
