Menší baterie, nižší počet automobilů a intenzivnější recyklace mohou potřebu lithia výrazně snížit
Shutterstock.com
Elektromobily za to nemohou. Kdo ve skutečnosti spotřebuje 74 procent kritických surovin?
Debata o kritických surovinách často ukazuje na elektromobily a čistou energetiku. Data IEA ale ukazují, že v roce 2024 připadalo na tyto sektory jen 26 procent spotřeby mědi, lithia, niklu, kobaltu, grafitu a vzácných zemin.
hrt
Debata o kritických surovinách se často soustředí na elektromobily, baterie a obnovitelné zdroje. Analýza Oakland Institute založená na datech Mezinárodní agentury pro energii (IEA) ale ukazuje, že energetická transformace v roce 2024 spotřebovala pouze 26 procent poptávky po šesti klíčových surovinách.
Zbývajících 74 procent připadalo na stavebnictví, průmysl, klasickou dopravu, obranu, elektroniku a další odvětví.
Týká se to mědi, lithia, niklu, kobaltu, grafitu a vzácných zemin používaných například v magnetech. Podle výpočtů Oakland Institute připadalo mimo čistou energetiku a elektromobilitu 83 procent poptávky po niklu, 79 procent u vzácných zemin, 71 procent u mědi a 68 procent u kobaltu i grafitu.
Samotné stavebnictví spotřebovalo zhruba 30 procent světové mědi a výroba nerezové oceli přibližně dvě třetiny niklu.
Evropa stvořila byrokratické monstrum. Musíme ihned jednat, jinak se staneme kořistí
To ovšem neznamená, že energetická transformace nebude poptávku po surovinách výrazně zvyšovat. IEA očekává, že v jejím scénáři nulových emisí se spotřeba minerálů pro čisté energetické technologie mezi lety 2023 a 2030 téměř ztrojnásobí.
Oakland Institute zároveň upozorňuje, že současný podíl 26 procent popisuje pouze strukturu spotřeby v roce 2024, nikoli budoucí růst.
Velkou část budoucí poptávky může ovlivnit samotná podoba elektromobility. Studie týmu včetně vědců z University of California – Davis ukázala, že menší baterie, nižší počet automobilů a intenzivnější recyklace mohou potřebu lithia výrazně snížit.
Zázrak jménem recyklace
V některých kombinacích by americká roční poptávka po lithiu pro osobní dopravu mohla být v roce 2050 až o 92 procent nižší než v nejvíce surovinově náročném scénáři.
Samotné zmenšení baterií by podle studie mohlo snížit potřebu lithia až o 42 procent. IEA zároveň odhaduje, že kombinace vhodnějších velikostí baterií, alternativních chemických složení a lepší recyklace může v roce 2030 snížit globální poptávku po lithiu o čtvrtinu.
Recyklace by navíc podle IEA mohla v roce 2040 snížit potřebu primární mědi a kobaltu o 30 procent a lithia a niklu o 15 procent.
Přesto Spojené státy podporují rozšiřování těžby kritických surovin. Důvodem už není pouze přechod k čisté energetice. Americká vláda stále více zdůrazňuje také obranu, umělou inteligenci, pokročilou výrobu a soupeření s Čínou. Washington proto podporuje nové doly prostřednictvím úvěrů, investic, zásob a obchodních opatření.
Například americká International Development Finance Corporation letos investovala 600 milionů dolarů do konsorcia určeného k financování projektů kritických surovin. Současně USA získávají nové dodávky mědi z Demokratické republiky Kongo.
Stovky nových dolů
Rozšiřování těžby však naráží také na sociální a územní konflikty. Studie v časopise Nature Sustainability zmapovala 5097 současných a plánovaných projektů zaměřených na suroviny důležité pro energetickou transformaci. Více než polovina z nich se nachází na půdě původních obyvatel nebo v její bezprostřední blízkosti.
Představa, že stovky nových dolů jsou pouze nevyhnutelnou cenou za náhradu fosilních paliv, je proto podle analýzy příliš zjednodušená.
Budoucí poptávku budou určovat nejen elektromobily a obnovitelné zdroje, ale také zbrojní průmysl, datová centra, stavebnictví a tradiční průmysl. Menší baterie, méně automobilů a především lepší recyklace přitom mohou množství nové těžby výrazně omezit.