Menší baterie, nižší počet automobilů a intenzivnější recyklace mohou potřebu lithia výrazně snížit

Menší baterie, nižší počet automobilů a intenzivnější recyklace mohou potřebu lithia výrazně snížit

Shutterstock.com

Elektromobily za to nemohou. Kdo ve skutečnosti spotřebuje 74 procent kritických surovin?

Debata o kritických surovinách často ukazuje na elektromobily a čistou energetiku. Data IEA ale ukazují, že v roce 2024 připadalo na tyto sektory jen 26 procent spotřeby mědi, lithia, niklu, kobaltu, grafitu a vzácných zemin.

hrt

Debata o kritických surovinách se často soustředí na elektromobily, baterie a obnovitelné zdroje. Analýza Oakland Institute založená na datech Mezinárodní agentury pro energii (IEA) ale ukazuje, že energetická transformace v roce 2024 spotřebovala pouze 26 procent poptávky po šesti klíčových surovinách.

Zbývajících 74 procent připadalo na stavebnictví, průmysl, klasickou dopravu, obranu, elektroniku a další odvětví.

Týká se to mědi, lithia, niklu, kobaltu, grafitu a vzácných zemin používaných například v magnetech. Podle výpočtů Oakland Institute připadalo mimo čistou energetiku a elektromobilitu 83 procent poptávky po niklu, 79 procent u vzácných zemin, 71 procent u mědi a 68 procent u kobaltu i grafitu.

Samotné stavebnictví spotřebovalo zhruba 30 procent světové mědi a výroba nerezové oceli přibližně dvě třetiny niklu.

To ovšem neznamená, že energetická transformace nebude poptávku po surovinách výrazně zvyšovat. IEA očekává, že v jejím scénáři nulových emisí se spotřeba minerálů pro čisté energetické technologie mezi lety 2023 a 2030 téměř ztrojnásobí.

Oakland Institute zároveň upozorňuje, že současný podíl 26 procent popisuje pouze strukturu spotřeby v roce 2024, nikoli budoucí růst.

Velkou část budoucí poptávky může ovlivnit samotná podoba elektromobility. Studie týmu včetně vědců z University of California – Davis ukázala, že menší baterie, nižší počet automobilů a intenzivnější recyklace mohou potřebu lithia výrazně snížit.

Zázrak jménem recyklace

V některých kombinacích by americká roční poptávka po lithiu pro osobní dopravu mohla být v roce 2050 až o 92 procent nižší než v nejvíce surovinově náročném scénáři.

Samotné zmenšení baterií by podle studie mohlo snížit potřebu lithia až o 42 procent. IEA zároveň odhaduje, že kombinace vhodnějších velikostí baterií, alternativních chemických složení a lepší recyklace může v roce 2030 snížit globální poptávku po lithiu o čtvrtinu.

Recyklace by navíc podle IEA mohla v roce 2040 snížit potřebu primární mědi a kobaltu o 30 procent a lithia a niklu o 15 procent.

Přesto Spojené státy podporují rozšiřování těžby kritických surovin. Důvodem už není pouze přechod k čisté energetice. Americká vláda stále více zdůrazňuje také obranu, umělou inteligenci, pokročilou výrobu a soupeření s Čínou. Washington proto podporuje nové doly prostřednictvím úvěrů, investic, zásob a obchodních opatření.

Například americká International Development Finance Corporation letos investovala 600 milionů dolarů do konsorcia určeného k financování projektů kritických surovin. Současně USA získávají nové dodávky mědi z Demokratické republiky Kongo.

Stovky nových dolů

Rozšiřování těžby však naráží také na sociální a územní konflikty. Studie v časopise Nature Sustainability zmapovala 5097 současných a plánovaných projektů zaměřených na suroviny důležité pro energetickou transformaci. Více než polovina z nich se nachází na půdě původních obyvatel nebo v její bezprostřední blízkosti.

Představa, že stovky nových dolů jsou pouze nevyhnutelnou cenou za náhradu fosilních paliv, je proto podle analýzy příliš zjednodušená.

Budoucí poptávku budou určovat nejen elektromobily a obnovitelné zdroje, ale také zbrojní průmysl, datová centra, stavebnictví a tradiční průmysl. Menší baterie, méně automobilů a především lepší recyklace přitom mohou množství nové těžby výrazně omezit.