V Evropě jako první zareagovala Itálie, která prodloužila provoz uhelných elektráren do roku 2038. Na vysoké ceny plynu reagují i energetické společnosti v Česku. Skupina Sev.en Pavla Tykače oznámila v minulých měsících odchod od uhlí kvůli vysokým ztrátám a uzavření elektráren Počerady, Chvaletice a Teplárny Kladno k prosinci 2026 či nejpozději v březnu 2027. Nyní toto rozhodnutí znovu vyhodnocuje. U teplárny Kladno navíc došlo k dohodě.

Ministr průmyslu a obchodu novinářům řekl, že stojí za závěry uhelné komise z roku 2021. „Ono se tomu říká uhelná komise, ale v podstatě to byla energetická komise, kde seděli odborníci ze všech odvětví. A shodli jsme se, že uhlí budeme potřebovat ještě do roku 2037 nebo 2038. To je energetická násobilka. Jestli něco vyčítám v energetické politice vládě Petra Fialy – ale šlo vlastně o vlády v celé Evropě – tak to, že se rezignovalo na odbornost, na fyziku, logistiku a ekonomiku. Rezignovalo se na základní principy energetické bezpečnosti a všechno se překlopilo jen do zelené ideologie anebo do bezpečnosti v geopolitickém smyslu slova. Souhlasím s tím, že je to součást daného problému, ale popřely se ty zmíněné oblasti, které začaly vytvářet energetickou nebezpečnost,“ míní Havlíček.

Bývalá vláda podle něj nepochopila toky plynu, swapování a tak dále. „Opakovali stále stejné fráze a floskule. Takhle to fungovalo v celé řadě zemí, Petr Fiala byl jen prototypem této politiky. To se musí změnit. Energetika musí být založena na technokratické politice, nikoliv na ideologické politice. Pokud tohle popřeme, tak budeme mít velký problém,“ dodal Havlíček.

Fialova vláda se v roce 2023 zavázala, že Česko nejpozději v roce 2033 skončí s uhlím. „My jsme měli závěr z uhelné komise, Fialova vláda přišla a ideologicky nastavila odchod od uhlí na rok 2033. Podstatné je to, jakým způsobem budou producenti udržovat ten systém v chodu. Rok 2033 byl energetický blábol, který si nedopočítali, ale měli ve vládě aktivisty, především KDU-ČSL. I kdyby s tím ale nepřišli, tak cena emisní povolenky a takzvaný spread, neboli rozdíl mezi cenou emisní povolenky a cenou energií, je to, co vám ve finále ukončí nebo naopak nadále umožní provoz uhlí,“ řekl Havlíček s tím, že žádný podnikatel nebude provozovat uhelné zdroje, když se mu to nevyplatí. S ohledem na konflikt v Íránu je možné, že jim to ještě nějakou dobu vycházet bude.

„Pokud oni (provozovatelé) řeknou definitivně, že ne, že jim to nevychází, tak je otázka, jestli jim stát bude připraven doplatit rozdíl. To znamená, že to zaplatí lidé a firmy v nějaké regulované složce, případně to stát zaplatí z jiných zdrojů, ale to je v zásadě podobné. Že to energeticky nevychází, je zjevné, protože do roku 2036 či 2037 tady žádné jaderné zdroje nebudou, plynové elektrárny stále nejsou postavené, i když se o tom mluví mnoho let. Zároveň nám roste spotřeba energie, tak je to jednoduché,“ dodal ministr.

Energetická politika se podle něj naprosto změnila. „Velké zdroje jsou zakontrahovány. Stát si nyní kupuje energetickou bezpečnost tím, že říká, že zaplatí výkup jádra, kapacitní mechanismy v plynu a v nejhorším případě dokompenzuje cenu uhlí. Nicméně teď není rok 2033. Že to řekla minulá vláda, byla blbost, ale nehraje to roli. Může to být rok 2038, ale taky rok 2029. Záleží na ceně povolenky, na ceně energie a na připravenosti investorů nést nižší míru ziskovosti, případně ztrátu. Při první ztrátě to každý zabalí,“ uvedl Havlíček s tím, že otázka je, jak je stát schopen případnou ztrátu v nejbližších letech dále nést.

„V dané chvíli přes celkovou bilanci a stabilitu sítí můžeme například zavřít Počerady, aniž by to ohrozilo celkovou bilanci ani cenu. Dále ale jít nemůžeme. Pokud se zavřou Počerady to nebude mít negativní dopad. Pokud nebudou postaveny jaderné a plynové zdroje, nevytvoří se stabilita zdrojů. Naše odpověď taková je, že pokud se zavřou Počerady, nebude možné nějakou dobu zavřít nic,“ dodal Havlíček s tím, že teplárny postupně musí přecházet na plyn. Dodal, že nebude problém s nedostatkem plynu, protože toho je na světě dost, problém může být v jeho ceně.

Další podrobnosti o situaci v České republice přinášíme na další stránce.

Podle mluvčí skupiny Sev.en Evy Minaříkové aktuálně probíhá rozhodovací proces v rámci celé skupiny. „Velmi bedlivě sledujeme současnou situaci a analyzujeme ceny, jak tedy cenu energie, tak povolenky, aby vlastně ten spread, ten rozdíl mezi cenami, byl pro nás dostačující na pokrytí výroby. Rozhodnutí, zda budeme vyrábět, padne v nejbližších dnech,“ uvedla mluvčí skupiny Eva Minaříková.

„Výrazné změny, kterými aktuálně prochází energetické trhy, zejména v cenách elektřiny a emisních povolenek, resp. zemního plynu, mají podstatný vliv na konečné rozhodnutí o ukončení výroby elektřiny v Elektrárně Počerady a Elektrárně Chvaletice. ČEPS jsme proto dnes informovali, že v obou našich zdrojích bude výroba probíhat minimálně do 31. března 2027, a tento termín nemusí být konečný,“ dodala Maříková pro Echo24.

Státní provozovatel přenosové soustavy ČEPS navíc doporučil zachovat v provozu dva bloky Chvaletic kvůli regulaci napětí a bezpečnosti sítě. Energetický regulační úřad (ERÚ) nyní řeší podmínky možných kompenzací a dočasného provozu.

Zároveň uhlí bude skupina dále využívat v teplárnách. „U Teplárny Kladno už jsme po dohodě s městem a budeme tam vyrábět další dva roky. Tam jsme se rozhodli pokračovat vzhledem k energetické situaci. V Teplárně Zlín se situace nemění, tam jsme žádný problém neměli, vyrábíme a budeme vyrábět,“ uvedla Minaříková.

Navýšení těžby uhlí pak oznámila nedávno Sokolovská uhelná, která zásobuje teplem Karlovy Vary, a to o půl milionu tuny více, než původně předpokládala.

„Plán na rok 2026 byl zhruba 1,7 milionu tun, reálný předpoklad v tuto chvíli při prvních odhadech je nějakých 300 000 až 500 000 tun navíc,“ řekl ČT předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné Pavel Tomek. Plyn zdražil kvůli konfliktu na Blízkém východě, výroba jednoho gigajoulu tepla se zdražila zhruba o 300 korun. Jen pro vytápění karlovarské oblasti je potřeba přibližně 1200 gigajoulů.