KB eviduje výrazný růst napadených klientů i objemu odcizených peněz, největší hrozbou zůstávají investiční podvody, phishing a falešní bankéři
Shutterstock.com
Kyberpodvody dál sílí. Škody klientů Komerční banky se za rok zdvojnásobily
Kyberpodvodníci dál zdokonalují své metody. Komerční banka eviduje výrazný růst počtu napadených klientů i objemu odcizených peněz, přičemž největší hrozbou zůstávají investiční podvody, phishing a falešní bankéři.
čtk
Komerční banka zaznamenala v letošním prvním pololetí u plateb a platebních karet o 41 procent více podvodů než ve stejném období roku 2025. Hodnota podvodných transakcí se zhruba zdvojnásobila. Novinářům to dnes řekl expert na kyberbezpečnost Komerční banky Pavel Šašek. Absolutní částky neuvedl.
Počet napadených platebních karet se v pololetí podle dat KB meziročně zvýšil o 33 procent. Hodnota podvodných karetních transakcí vzrostla o 80 procent. U platebního styku přibylo 49 procent napadených klientů a hodnota podvodných transakcí se více než zdvojnásobila.
„Za první pololetí jsme klientům zachránili několik set milionů korun. Současně ale vidíme, že počet případů i způsobené škody dál rostou a útočníci své scénáře velmi rychle obměňují. Když se lidé naučí odmítat převod na údajně bezpečný účet, podvodník pošle kurýra pro hotovost. Když znají funkci ověření bankéře v aplikaci, snaží se jim e-šmejdi namluvit, že kód zaslaný přes SMS nebo WhatsApp je totéž. Proto musíme vedle technologií průběžně měnit také způsob, jakým klienty před aktuálními hrozbami varujeme,“ uvedl Šašek.
Podle aktuálních dat České bankovní asociace (ČBA) počet kybernetických útoků na klienty tuzemských bank letos v prvním čtvrtletí meziročně stoupl o čtyři procenta na téměř 24 000. Objem peněz odcizených takzvanými e-šmejdy vzrostl více než dvojnásobně na téměř 800 milionů korun. Částka zachráněná bankami se zvýšila na 3,4 miliardy Kč.
Nejčastějšími platebními podvody nadále zůstávají investiční a krypto podvody, které představují 48 procent celkové hodnoty podvodných transakcí, následované vishingem, tedy falešnými telefonáty bankéřů nebo policistů, s podílem 39 procent. U platebních karet stojí za 61 procenty případů phishing. Jde o podvod, jehož cílem je získat citlivé údaje, jako jsou hesla, čísla platebních karet nebo osobní identitu.
Vedle investičních podvodů, phishingu a falešných bankéřů se stále častěji objevují také nové nebo výrazně upravené scénáře. Podvodníci si pro vybranou hotovost posílají kurýry, zneužívají skutečné rezervace ubytování nebo klienty přesvědčují, aby si nainstalovali falešnou bankovní aplikaci a přiložili k telefonu svou platební kartu.
Jedním z výrazných trendů posledních měsíců je předávání hotovosti přímo podvodníkům. Útočník se vydává například za pracovníka banky, České národní banky, policistu nebo investičního poradce a klienta přesvědčí, že peníze musí zachránit nebo výhodně investovat. Oběť následně vybere statisíce korun z bankomatu či na pobočce a na domluveném místě je předá falešnému kurýrovi. Ten může předložit falešný průkaz, potvrzení o převzetí nebo jiný dokument, který má celé situaci dodat zdání důvěryhodnosti.
„Podvodníci využívají přirozené fungování lidského mozku při akutním stresu,“ upozornila psycholožka Helena Sováková. Nejprve vyvolají pocit ohrožení nebo hrozící ztráty, čímž spustí silnou emoční a stresovou reakci. Následně vytvoří časový tlak, vystupují jako autorita a člověka postupně izolují od lidí i informací, které by mu pomohly situaci racionálně vyhodnotit. Mozek se v takové chvíli přirozeně soustředí především na co nejrychlejší odstranění bezprostředně vnímané hrozby, nikoliv na důkladné ověřování informací. „Nejde tedy o hloupost ani nedostatek zkušeností. Jde o běžnou reakci mozku na akutní stres,“ vysvětlila.
