Hormuzský průliv je klíčová tepna světového obchodu s ropou, LNG i hnojivy
vygenerováno v Dall-e
Svět stojí na několika úžinách. A právě jsme zjistili, jak křehký ten systém je
Globální ekonomika je ve skutečnosti mnohem jednodušší, než se zdá. Nestojí na tisících komplikovaných mechanismů. Stojí na několika úzkých průlivech, pár logistických uzlech a na tom, že se lodě nebojí vyplout. Jakmile se tenhle řetězec přeruší, přestane fungovat téměř všechno.
šéfredaktor
Přesně to teď sledujeme v Hormuzském průlivu a u Bab al-Mandabu. Dvě úzká místa na mapě, která drží pohromadě značnou část světového obchodu s energií. Jakmile se z nich stane vojenská zóna, nejde jen o geopolitickou epizodu někde na Blízkém východě. Je to problém pro celý ekonomický systém.
Cena ropy je první věc, kterou všichni sledují. Po úderech USA a Izraele na Írán vyskočil Brent až k hranici 119 dolarů za barel a americká WTI překročila 115 dolarů. To je šok, který okamžitě zasáhne energetické trhy. Jenže ropa je jen začátek.
Hormuzský průliv je totiž jedna z hlavních tepen světové ekonomiky. Prochází jím zhruba pětina globálních dodávek ropy, velká část LNG a také značná část exportu hnojiv. Jakmile se tenhle koridor prakticky zastaví, nejde o zdražení benzinu. Začne se zdražovat celý řetězec výroby.
Logistická krize začíná u pojišťoven
Zajímavé je, že dopravu často nezastaví rakety, ale účetní tabulky. Jakmile se riziko stane nepojistitelným, lodě přestanou jezdit. A přesně to se podle dat z tankerového trhu stalo.
Počet tankerů proplouvajících Hormuzem spadl z běžných zhruba 138 denně na pouhé jednotky. Desítky lodí zůstaly zakotvené v Perském zálivu a velcí rejdaři začali pozastavovat plavby.
To je okamžik, kdy se logistika začne rozpadat.
Alternativní trasa kolem Mysu Dobré naděje přidává deset až čtrnáct dní plavby. To dramaticky mění ekonomiku přepravy. Náklady na transport LNG vyskočily během krátké doby zhruba z 40 tisíc dolarů denně na téměř 300 tisíc. Evropské velkoobchodní ceny plynu během jediného dne vyskočily o více než polovinu a asijské spotové ceny LNG se podle tržních dat zdvojnásobily.
Energetika se tak dostává do situace, kdy problém není jen cena, ale fyzická dostupnost.
Inflace může přijít přes pole, ne přes pumpy
Ještě zajímavější je jiný efekt, který zatím není tolik vidět v titulcích.
Moderní zemědělství stojí na zemním plynu. Právě z něj vzniká amoniak, základní surovina pro dusíkatá hnojiva. A zhruba třetina světového námořního exportu močoviny prochází právě Hormuzem.
Jakmile se tento tok naruší, začnou růst ceny hnojiv. A to přichází ve chvíli, kdy farmáři na severní polokouli rozhodují o jarní výsadbě.
To je typ šoku, který se neprojeví okamžitě. Ale za několik měsíců se může promítnout do nižších výnosů a dražších potravin.
Do celé rovnice se navíc přidává letecká doprava. Uzavření vzdušného prostoru nad částí Blízkého východu podle dostupných dat vyřadilo desítky tisíc letů a snížilo globální kapacitu leteckého carga přibližně o pětinu.
A právě tudy často putují léčiva, elektronické součástky nebo kritické průmyslové komponenty.
Svět bez rezerv
To nejnepříjemnější na současné situaci je načasování. Globální ekonomika už totiž žádné velké rezervy nemá.
Kontejnerová doprava byla napjatá už po problémech v Rudém moři. Trh s LNG fungoval prakticky bez volné kapacity. Ceny hnojiv byly zvýšené už předtím a světový obchod navíc zatěžovala nová vlna celních sporů.
Když se do takového systému přidá drahá ropa, logistické objížďky, dražší pojištění i výpadky v letecké dopravě, inflace se začne šířit mnoha kanály zároveň.
Odhady bank proto začínají znovu pracovat se scénářem, který jsme dlouho považovali za minulost: stagflací. Situací, kdy ceny rostou, ale ekonomický růst zpomaluje.
A možná ještě důležitější je jiná věc.
Ekonomické šoky mají tendenci přetrvávat. Farmář, který nesežene hnojivo v březnu, nedožene sezonu v dubnu. Dopravce, který podepíše válečnou přirážku, ji nesmaže okamžitě. A domácnost, která odloží hypotéku kvůli vyšším sazbám, se k ní často už nevrátí.
Náklady se zkrátka zapečou do systému.
A právě proto může být ekonomika „škrticích bodů“ mnohem nebezpečnější než samotný šok z drahé ropy.
