Delší pobyt na slunci nezvyšuje množství vitaminu D úměrně době strávené venku
Shutterstock.com
Hrot Health
Slunce prospívá zdraví, ale jen do určité míry. Kolik opalování skutečně potřebujeme?
Sluneční záření pomáhá tělu vytvářet vitamin D a ovlivňuje také spánek či náladu. Příliš mnoho UV paprsků ale poškozuje kůži a zvyšuje riziko rakoviny. Klíčem proto není slunci se vyhýbat, ale správně dávkovat jeho působení.
red
Slunce má pro naše zdraví dvě tváře. Přiměřené vystavení jeho paprskům pomáhá tělu vytvářet vitamin D, podporuje psychiku, spánek i některé tělesné funkce. Příliš mnoho UV záření však zvyšuje riziko spálení, předčasného stárnutí kůže a především rakoviny.
Ještě před stoletím byl přístup ke slunci výrazně jiný. Opálení se po éře Coco Chanel stalo symbolem zdraví a společenského statusu.
Sluneční terapie se navíc používala například při léčbě křivice a tuberkulózy. Dnes už víme, že dlouhé opalování bez ochrany má vysokou cenu.
To ale neznamená, že bychom se měli slunci vyhýbat úplně.
Slunce jako zdroj vitaminu D
UVB záření pomáhá pokožce vytvářet vitamin D, který je důležitý pro zdravé kosti, svaly a správné fungování imunitního systému. Některé výzkumy zároveň spojují dostatečnou hladinu vitaminu D s nižším rizikem některých onemocnění.
Denní světlo ovlivňuje také biologické hodiny. Zejména ranní světlo pomáhá nastavit spánkový rytmus, zvyšuje bdělost a může podporovat kognitivní funkce. Denní světlo navíc ovlivňuje tvorbu serotoninu a jeho nedostatek souvisí s horší náladou a poruchami spánku.
Podle odborníků však není potřeba trávit na slunci dlouhé hodiny. Vhodnější jsou krátké a pravidelné dávky. U lidí se světlou pokožkou může v létě stačit několik minut s odhalenými rukama či nohama. Lidé s tmavší pokožkou mohou potřebovat delší expozici, protože melanin zpomaluje tvorbu vitaminu D.
Rozhodující je také intenzita UV záření, kterou udává UV index. Čím je vyšší, tím rychleji může dojít k poškození kůže.
Kdy už slunce škodí
Delší pobyt na slunci nezvyšuje množství vitaminu D úměrně době strávené venku. Zato roste riziko spálení, poškození DNA, pigmentových změn, předčasného stárnutí kůže a rakoviny.
Melanom, nejnebezpečnější forma rakoviny kůže, je na vzestupu. Ve Velké Británii počet nových případů překročil 20 tisíc ročně. Podle Cancer Research UK lze přibližně devět z deseti případů spojovat s působením UV záření nebo používáním solárií.
Zvlášť důležitá je ochrana dětí a dospívajících. Množství UV záření, kterému je člověk vystaven v prvních desetiletích života, významně ovlivňuje pozdější riziko rakoviny kůže.
Slunce neškodí pouze kůži. Dlouhodobé působení UV záření zvyšuje také riziko poškození očí a šedého zákalu. Odborníci proto doporučují kvalitní sluneční brýle s UV400 ochranou.
Neexistuje jedno pravidlo pro všechny
Optimální množství slunce závisí na barvě kůže, věku, zeměpisné poloze, ročním období i zdravotním stavu. Lidé s velmi světlou pokožkou, velkým množstvím znamének, osobní či rodinnou anamnézou melanomu nebo oslabenou imunitou musí být obzvlášť opatrní.
V některých oblastech navíc během zimy není UVB záření dostatečně silné na významnou tvorbu vitaminu D. Rizikovější jsou také lidé, kteří tráví většinu času uvnitř, mají tmavší pokožku nebo ji z různých důvodů téměř nevystavují slunci.
Nedostatek vitaminu D lze v takových případech řešit potravinami nebo doplňky. Ani s nimi to ale není dobré přehánět – vysoké dávky mohou být škodlivé.
Zlatá střední cesta
Současná doporučení se tak nesnaží slunce démonizovat ani podporovat opalování. Nejrozumnější strategií je málo a pravidelně. Krátký pobyt venku může být prospěšný, ale dlouhé nechráněné vystavení slunci už výhody nepřináší.
S rostoucím UV indexem je potřeba používat oblečení, pokrývku hlavy, sluneční brýle a podle situace také opalovací krém. Zvláštní opatrnost je namístě při dlouhém pobytu venku a během období silného UV záření.
