Černé mamby, kobry i zmije se přesouvají. Klimatická změna mění mapu jedovatých hadů
Shutterstock.com
Pozor! WHO varuje: Oteplování planety může přivést nebezpečné hady blíž k lidem
Jedovatí hadi se v příštích desetiletích mohou objevit na místech, kde dosud prakticky nežili. Nová studie vedená Světovou zdravotnickou organizací (WHO) upozorňuje, že rostoucí teploty a tlak člověka na přírodní prostředí nutí řadu nebezpečných druhů měnit svá stanoviště. Výsledkem může být výrazně vyšší počet kontaktů mezi lidmi a jedovatými plazy — a tím i více smrtelných uštknutí.
msk
Výzkum publikovaný v časopise PLOS Neglected Tropical Diseases analyzuje data z veřejných i soukromých databází, muzejních sbírek, vědecké literatury i platforem občanské vědy. Autoři studie se pokusili zmapovat současný výskyt nejjedovatějších hadů světa a následně modelovat, jak by se jejich areály mohly proměnit do let 2050 a 2090.
Závěr studie je poměrně jednoznačný: s oteplováním klimatu se mohou nebezpečné druhy přesouvat blíže k hustě obydleným oblastem nebo do regionů, které s nimi dosud neměly zkušenost. To může zvýšit nejen počet uštknutí, ale i úmrtnost — zvlášť v chudších regionech s omezeným přístupem ke zdravotní péči a protijedům.
Hadi míří do nových oblastí
Podle autorů se dnes každoročně objeví přibližně čtyři miliony případů uštknutí hadem, přičemž největší část připadá na tropické oblasti a zejména jižní Asii. Dosud ale existovalo jen omezené pochopení toho, jak se riziko změní v důsledku klimatických trendů a populačního růstu.
Studie upozorňuje například na severoamerické vodní mokasíny, africké plivající kobry, evropské i jihoamerické zmije nebo asijské krajty a bungary. Některé z těchto druhů se podle modelů mohou přesouvat do výrazně hustěji zalidněných oblastí, což potenciálně vystaví vyššímu riziku miliardy lidí.
Výrazné změny očekávají vědci například v Indii. Druhy jako Russellova zmije, kobra indická nebo bungar modrý se mohou posouvat z jihu země směrem k hustěji obydlenému severu. Podobný trend studie předpokládá i v Číně a Myanmaru, kde se někteří hadi mohou přesouvat z lesních oblastí do severních a centrálních městských regionů.
Autoři upozorňují, že střety lidí s hady se mohou stávat běžnějšími na místech každodenního života — kolem dětských hřišť, běžeckých tras, vodních zdrojů nebo zemědělských polí.
Ohroženi nejsou jen lidé
Klimatická změna ale nepředstavuje hrozbu pouze pro člověka. Řada hadích druhů může sama čelit dramatickému úbytku přirozeného prostředí. Studie zmiňuje například korálovce v Amazonii, zmije puff adder v Africe nebo měděnkovité hady na Papui-Nové Guineji, kterým kromě vyšších teplot škodí i rychlá přeměna mokřadů, travnatých oblastí a lesů na monokultury, ranče a města.
V některých případech může tlak prostředí vést až na hranici vyhynutí. Jiné druhy se naopak pravděpodobně rozšíří. Černá mamba se podle modelů může přesouvat z pobřeží Keni a oblastí Eritreje, Etiopie, Džibutska a Konga směrem do Nigérie, Jihoafrické republiky nebo Somálska.
Právě v rozvojových venkovských regionech může být situace nejnebezpečnější. Farmáři často pracují bosí nebo bez dostatečné ochrany a zdravotní péče bývá vzdálená či obtížně dostupná. To zvyšuje riziko vážných následků i úmrtí po uštknutí.
Připravit se musí zdravotnictví i veřejnost
Studie má pomoci zdravotnickým úřadům lépe plánovat rozmístění zásob protijedů a zaměřit zdravotnické kapacity do oblastí, kde se riziko může zvýšit. Součástí debaty ale zůstává i ochrana samotných hadů a jejich ekosystémů.
„Lidé by si měli vždy uvědomovat prostředí, ve kterém se pohybují, a všímat si změn,“ uvedl jeden z autorů studie David Williams. U jedovatých hadů je podle něj zásadní prevence a minimalizace rizika.
Williams doporučuje nosit uzavřenou obuv, dávat pozor, kam člověk pokládá ruce a nohy, používat světlo při pohybu venku za tmy a nesnažit se hady rušit nebo odchytávat. „Je důležité dát jim prostor k odchodu a vědět, co dělat, pokud k nehodě dojde,“ dodal.
