Horko může zhoršovat náladu i úzkost, proto psycholožka doporučuje ochlazování, studenou sprchu, chladný obklad na krk a dostatečný příjem tekutin
Shutterstock.com (ilustrace)
Wellbeing
Horko vyvolává úzkost a pocit bezmoci. Psychologové radí, jak se s ní vypořádat
Opakující se vlny veder nejsou jen fyzickou zátěží. U části lidí vyvolávají úzkost, bezmoc a strach z budoucnosti. Psychologové mluví o klimatické úzkosti, která může být silnější po vlastní zkušenosti s extrémním počasím.
red
Vlny veder nejsou pro některé lidi jen fyzickou zátěží. Stále častěji vyvolávají také úzkost, bezmoc a obavy z toho, jak bude vypadat budoucnost. Psychologové tento stav označují jako klimatickou úzkost a upozorňují, že opakující se extrémní vedra mohou její projevy zesilovat.
Když během červnové vlny veder, která přinesla nejteplejší červen v historii měření v Anglii, teploty v dětském pokoji Tavie Wattsové přesáhly 30 stupňů, propadla 36letá matka silné úzkosti.
„Mám neustále vysokou úroveň úzkosti a jsem prakticky nepoužitelná,“ popsala pro BBC. Kvůli obavám o své dvě malé děti několikrát odešla od večerního čtení a potřebovala se uklidnit.
Krátké video, v němž o svých pocitech otevřeně promluvila na Instagramu, získalo přes 18 tisíc lajků a 1700 sdílení. Ukázalo se, že podobné obavy má mnohem více lidí.
Podle studie University of Bath z roku 2022 trpí klimatickou úzkostí zhruba 4,6 procenta obyvatel Spojeného království. Výzkum z roku 2025 zároveň ukázal, že mezi ohroženější skupiny patří mladí lidé a ženy.
Psycholožky Caroline Hickmanová z University of Bath a Emma Lawrancová z University of Oxford upozorňují pro BBC zejména na takzvanou anticipační úzkost.
Stěhování za chladnějším počasím
Lidé, kteří už zažili povodeň nebo vlnu veder, začínají očekávat další podobnou událost. Opakující se extrémní počasí pak může posilovat pocit, že svět není bezpečné místo.
„Teď se nám opakují, opakují a opakují vlny veder. Vyvolává to pocit, že nemohu být ve světě v bezpečí a že světu nelze věřit,“ uvedla Hickmanová.
Úzkost přitom nemusí zůstat pouze u nepříjemných pocitů. Hickmanová popsala případy lidí, kteří během červnových veder mluvili o sebevraždě, ukončení těhotenství nebo prodeji domu a stěhování do chladnější oblasti.
Podobnou zkušenost má Lizzie Ellenová z Londýna. Po narození prvního dítěte začala během veder obsesivně sledovat předpověď počasí a obávala se, jak udrží dítě v bezpečí.
Pomoci může praktická činnost, například výsadba zeleně nebo instalace solárních panelů.
Více času trávila doma, což zároveň vedlo k pocitu izolace. „Budoucnost je opravdu děsivá,“ řekla BBC s obavou, že teploty, které dnes působí výjimečně, mohou být během života jejího dítěte běžné.
Někteří lidé kvůli obavám z horka mění své životy. Ekolog Francis Windram se přestěhoval z okolí Londýna do Lancasteru na severozápadě Anglie právě kvůli chladnějšímu klimatu. Přesto si pořídil klimatizaci jako pojistku pro další horká období.
Nejsme bezmocní
Psycholožka Lawrancová ale upozorňuje, že úzkost nemusí vést pouze k bezmoci. Pomoci může mluvit o obavách s ostatními lidmi, kteří je sdílejí, a zapojit se do místní komunity.
Praktická činnost, například výsadba zeleně nebo instalace solárních panelů, může podle ní převést úzkost do konkrétního jednání.
Důležitá je také samotná péče o tělo. Horko může zhoršovat náladu i úzkost, proto doporučuje ochlazování, studenou sprchu, chladný obklad na krk a dostatečný příjem tekutin.
„Je toho hodně, co můžeme udělat – nejsme bezmocní,“ shrnuje Lawrancová.
