Guvernéři čelí tlaku voličů, kteří řeší vysoké účty za energie a životní náklady
Shutterstock.com
Konec zelené euforie
Klima versus peněženky. USA brzdí přechod na čistou energii
To, co ještě před pár lety vypadalo jako rychlá zelená transformace USA, naráží na ekonomickou realitu. Státy odkládají termíny a dál spoléhají na zemní plyn.
šéfredaktor
Ve Spojených státech sílí obrat v klimatické politice. Řada států začíná přehodnocovat cíle, které si stanovily v době administrativy Joea Bidena, kdy federální vláda masivně podporovala obnovitelné zdroje a nízkoemisní technologie. Dnes však narážejí na vyšší náklady, slabší podporu Washingtonu a pomalejší tempo změn.
Klíčovým impulzem byl zákon Inflation Reduction Act z roku 2022, který přinesl rekordní pobídky pro zelené investice. Mnohé státy tehdy rozjely ambiciózní programy, lákaly investory a plánovaly rychlé snižování emisí. Situace se ale změnila, upozorňuje web Oilprice.com.
Guvernérka státu New York Kathy Hochulová podle zmíněného serveru nedávno připustila, že cíl výrazně snížit emise do roku 2030 je nyní nedosažitelný. Stát tak bude muset upravit vlastní klimatickou legislativu.
Také Massachusetts chystá omezení programu financovaného z účtů za energie, který podporoval tepelná čerpadla a úspory v domácnostech. Důvodem jsou obavy z růstu nákladů pro spotřebitele. V Rhode Islandu se zase diskutuje o posunutí termínu pro stoprocentně obnovitelnou elektřinu z roku 2033 až na rok 2050.
Hlavním tématem se stává dostupnost energií. Guvernéři zejména na severovýchodě USA zůstávají klimatickým cílům nakloněni, ale čelí tlaku voličů, kteří řeší vysoké účty za energie a životní náklady.
Dalším problémem je ústup federální podpory. Administrativa Donalda Trumpa podle kritiků oslabuje ekologická pravidla a snižuje jistotu pro investory. Zasažen byl zejména sektor offshore větrných elektráren na východním pobřeží, kde se ruší nebo pozastavují projekty.
Dlouhodobě může čistší mix snížit ceny i závislost na fosilních palivech, krátkodobě však vyžaduje vysoké investice.
Rozvoj brzdí i strukturální překážky. Elektromobily se prodávají pomaleji, než se čekalo. Lidi odrazují vyšší pořizovací cena, obavy z dojezdu i nedostatečná síť nabíječek. Výstavbu nových zdrojů navíc komplikuje odpor místních komunit, dražší materiály i problémy v dodavatelských řetězcích.
Důsledkem je pokračující závislost mnoha států na zemním plynu, který zůstává klíčovým zdrojem elektřiny i tepla. Bez rychlejší výstavby obnovitelných zdrojů a přenosových sítí se tak americké státy budou jen těžko přibližovat svým klimatickým cílům.
Americká zkušenost ukazuje širší dilema energetické transformace: dlouhodobě může čistší mix snížit ceny i závislost na fosilních palivech, krátkodobě však vyžaduje vysoké investice, které narážejí na politickou i ekonomickou realitu.
