Petr Kocian a Lucie Valešová z NeoVize

Petr Kocian a Lucie Valešová z NeoVize

Tomáš Novák, magazín Hrot

Executive

Když se vrátí zrak, kvalita života jde zásadně nahoru

Jak vypadá zdravotnické zařízení, kde se potkají zkušenosti špičkového manažera a erudované lékařky? Odpověď nabízí příběh NeoVize.

Galerie (4)

Když v lednu 2008 vznikla oční klinika NeoVize, šlo o ambiciózní projekt s jasnou vizí: poskytovat pacientům špičkovou péči, která bude dostupná a zároveň moderní. Dnes, po osmnácti letech, stojí za touto vizí stabilní síť klinik, tisíce odoperovaných pacientů a sehraný tým. Jak se ale taková „dospělost“ ve zdravotnictví projevuje v praxi?

„Princip se vlastně nezměnil,“ říká majitel kliniky Petr Kocian. „Jen jsme se posunuli z pozice nadšeného začátku do role velké organizace, která řeší složitější strukturu, větší objem práce a odpovědnost.“ Podle něj se zdravotnictví za tu dobu stalo předvídatelnějším a stabilnějším. „Dnes je prostředí ekonomicky stabilnější než dřív, ale zároveň přináší nové nároky na řízení a efektivitu.“

Petr Kocian a Lucie Valešová z NeoVize

Petr Kocian a Lucie Valešová z NeoVize

Tomáš Novák, magazín Hrot

Z pohledu medicíny vnímá proměnu především primářka Lucie Valešová. „Pacienti jsou dnes mnohem informovanější, ale i náročnější. Přicházejí často s vlastním názorem, který si vytvořili z dostupných informací. Někdy je to výhoda, jindy výzva,“ popisuje.

Právě vztah k pacientovi patří mezi klíčové pilíře přístupu kliniky. Od začátku staví na otevřenosti, komunikaci a respektu. „Děláme to tak, jak bychom chtěli, aby byla péče poskytována nám samotným,“ shrnuje Kocian. Osobně i se svým týmem prý pravidelně vyhodnocují, zda mají poskytované služby takovou kvalitu, že by se sami chtěli objednat. Pokud zjistí, že ne, neváhají učinit změny. Kocian ale upozorňuje i na trend, který se netýká jen zdravotnictví, nýbrž celé společnosti. „Roste míra nárokovosti. Lidé mají pocit, že mají právo na vše, kdykoli a bez omezení. Jenže každé právo má i svou druhou stranu – odpovědnost.“

Jedním z konkrétních problémů, se kterými se dnes zdravotnická zařízení potýkají, je podle něj to, že pacienti nedocházejí na objednané termíny. „Snažíme se pacientům vycházet maximálně vstříc, objednávat je na čas, ale když nepřijdou a ani se neomluví, blokují tím péči ostatním,“ říká.

Petr Kocian a Lucie Valešová z NeoVize

Petr Kocian a Lucie Valešová z NeoVize

Tomáš Novák, magazín Hrot

Primářka dodává pohled z každodenní praxe: „Pro mě bylo vždy důležité, aby pacient nebyl jen ‚další případ‘. Snažíme se, aby péče byla individuální a aby lidé rozuměli tomu, co se s nimi děje.“ Právě možnost věci ovlivňovat byla jedním z důvodů, proč se po letech ve fakultní nemocnici rozhodla pro soukromé prostředí. „Chtěla jsem, aby cesta od nápadu k realizaci byla krátká. Abychom mohli rychle zavádět změny a zlepšení, což se mi na naší síti klinik splnilo.“

NeoVize je sice soukromým poskytovatelem, ale funguje v systému veřejného zdravotního pojištění. To podle Kociana vytváří specifickou rovnováhu. „Nejsme luxusní klinika pro vyvolené. Chceme poskytovat lepší péči za dostupných podmínek. Kombinace hrazené a doplňkové péče umožňuje zvyšovat kvalitu pro všechny pacienty,“ vysvětluje.

Valešová tento přístup doplňuje konkrétním příkladem: „Když investujeme do špičkového přístroje, chceme ho maximálně využít. Nejen kvůli ekonomice, ale hlavně proto, abychom mohli pomoct co největšímu počtu lidí.“ Efektivita podle ní není v rozporu s kvalitou – naopak. „Kupujeme nejlepší technologie, ale zároveň dbáme na to, aby dávaly smysl v praxi.“

Petr Kocian a Lucie Valešová z NeoVize

Petr Kocian a Lucie Valešová z NeoVize

Tomáš Novák, magazín Hrot

Důležitou roli hraje i neustálé sledování vývoje medicíny. „Je to pracoviště, které je transparentní, otevřené a využívá ověřené metody založené na datech,“ říká Kocian. Klinika například pracuje i s nástroji umělé inteligence, které zpřesňují a zrychlují diagnostiku.

Valešová přidává příklad: „Když jsem začínala, operace šedého zákalu trvala čtyřicet minut, pacient byl několik dní hospitalizovaný a rekonvalescence zabrala týdny. Dnes operujeme zhruba deset minut, pacient jde domů bez obvazu a druhý den v základním režimu funguje.“

Zásadní je podle expertů i správná volba metody pro každého pacienta. „Nechceme dělat kompromisy za každou cenu. Máme k dispozici více variant léčby a vybíráme tu, která je pro konkrétního člověka nejlepší. A někdy je správné říct, že zákrok není vhodný. To znamená, že není naším cílem provádět zákroky za každou cenu. Občas od nás člověk odejde s vlastně triviálním doporučením pořídit si brýle. Ale proč ne, pokud je to pro něj to nejlepší?“ usmívá se Kocian.

Vedle technologií ale oba zdůrazňují i limity medicíny. „Nejsme schopni dělat zázraky. Umíme to nejlepší, co současná medicína umožňuje, ale ne vždy to odpovídá představám pacientů,“ říká Valešová. Podle ní je proto klíčová otevřená komunikace a realistická očekávání. „To je jeden z pilířů našeho přístupu: transparentnost. Pacient, který dostane potřebné informace, se dokáže lépe rozhodovat,“ říká byznysmen.

Přes všechny výzvy doby ovšem zůstává jádrem práce něco, co se nemění. „My lidem opravdu měníme život,“ říká Valešová. „Přijdou s omezeným viděním – a odcházejí nadšení. Najednou se narovnají, začnou se usmívat, získají jistotu.“ Kocian její slova doplňuje: „Odcházejí vidící. A to má obrovský přesah. Nejde jen o medicínu nebo podnikání, ale o to, že někomu reálně zlepšíte život.“

Podle něj se tento efekt zejména u šedého zákalu často podceňuje. „Lidé si neuvědomují, jak moc zhoršené vidění ovlivňuje psychiku, jistotu i celkové fungování. Když se to změní, změní se i kvalita života. Mnohé studie potvrzují, že s navrácením zraku přichází i lepší nálada, větší stabilita, zvýší se sebevědomí v každodenním životě i bezpečnost například při chůzi.“