Drony jsou hlavní zbraní Kyjeva ve snaze oslabit ropné příjmy Kremlu
Shutterstock.com
Dopady konfliktu
Ukrajinská dronová válka ohrožuje ropu v Kazachstánu, země se bojí o 80 procent exportu
Ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu, včetně zařízení ropovodu CPC a tankerů v Černém moři, ohrožují více než 80 procent kazachstánského exportu ropy. Prodloužené výpadky by mohly citelně zasáhnout státní rozpočet.
editor
S válkou na Ukrajině vstupující do pátého roku čelí Kazachstán rostoucí nejistotě ohledně svého klíčového zdroje příjmů – exportu ropy. Největší hrozbu nyní představují ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu, přes kterou proudí většina kazachstánské produkce na světové trhy.
Více než 82 procent kazachstánského vývozu ropy – celkem 78,7 milionu tun v roce 2025 – proudí ropovodem Caspian Pipeline Consortium (CPC) do ruského přístavu Novorossijsk v Černém moři. Právě tato trasa se stala terčem ukrajinských dronů.
Prezident bránící se země Volodymyr Zelenskyj letos v únoru označil ruskou energetickou infrastrukturu za „legitimní cíl“, protože příjmy z ropy podle něj financují válku Kremlu.
Už na konci loňského roku zasáhly námořní drony nakládací terminál CPC u Novorossijsku a vyřadily jednu ze tří linek. V prosinci následně klesl objem přepravy z 5,09 milionu tun na 3,98 milionu.
USA rozjely hru s cílem zlomit vaz ruské válečné ekonomice
V lednu byly v Černém moři zasaženy také tankery přepravující kazachstánskou ropu. Astana reagovala diplomatickými konzultacemi s EU a USA a zdůraznila, že není stranou konfliktu a přispívá k evropské energetické bezpečnosti.
Případné dlouhodobé přerušení provozu CPC by mohlo omezit těžbu na třech klíčových nalezištích – TengizKašagan aKarašaganak
Jen projekt Tengiz, provozovaný společností Tengizchevroil s majoritní účastí Chevronu a ExxonMobilu, podle analytiků generuje zhruba 40 procent příjmů státního rozpočtu.
Ropovod CPC sice vede přes ruské území, ale podílejí se na něm významné západní firmy včetně Chevronu, ExxonMobilu či Eni. Podle některých analytiků je proto obtížné si představit, že by útoky probíhaly bez širšího geopolitického kontextu.
Krátkodobý bezpečnostní tlak navíc přichází v době, kdy Kazachstán vede složitá jednání o prodloužení těžebních smluv po roce 2033.
Současně se země soudí s některými investory kvůli ekologickým škodám. Nedávná arbitráž například nařídila společnosti Shell zaplatit čtyři miliardy dolarů v souvislosti s projektem Karašaganak.
Rozpočtová situace je přitom napjatá i kvůli nižším cenám ropy, které byly v roce 2025 zhruba o pětinu pod vládními odhady.
Kombinace bezpečnostních rizik, právních sporů a vyjednávání o nových kontraktech tak staví Kazachstán do citlivé pozice, kdy je stabilita jeho hlavní ropné tepny klíčová nejen ekonomicky, ale i politicky.
