Interiér jednoho z kazachstánských dolů
Shutterstock.com
Více daní, více kontroly
Tichý boj o suroviny: Kazachstán mění pravidla hry. Kritické minerály lákají svět, ale investoři prchají
Změny v klíčové zemi mají zajistit větší přínos pro stát, zároveň ale vyvolávají obavy z nestability a oslabení důvěry investorů v dlouhodobě předvídatelné prostředí.
editor
Kazachstán patří mezi nejvýznamnější světové zásobárny kritických surovin a těžební průmysl se stal jedním z pilířů jeho ekonomiky. Díky reformám z roku 2018 se země otevřela zahraničním investorům a přilákala desítky západních těžařských firem.
V posledních letech ale vláda v Astaně postupně upravuje pravidla hry. Zavádí vyšší daně, upravuje licenční poplatky a posiluje přímý vliv státu v klíčových segmentech těžby. Tyto kroky jsou zdůvodňovány snahou zajistit, aby větší část zisků z nerostného bohatství zůstávala v zemi.
„Respektujeme právo státu na podíl z přírodních zdrojů. Problém ale vidíme v neustálých změnách legislativy,“ zaznívá od zástupců těžebních společností, které cituje web Oilprice.com. Právě nepředvídatelnost regulačního prostředí je hlavní obavou investorů.
Na nedávném fóru Minex Kazakhstan 2026 v Astaně se tak vedle prezentací bohatých ložisek nesly i diskuse o právní nejistotě. Zatímco oficiální místa hovoří o „dolaďování“ reformy z roku 2018, část průmyslu ji vnímá spíše jako postupné zpřísňování podmínek.
Zásadní změnou je nový systém licenčních poplatků, který nahrazuje dřívější sovětský model těžební daně. Ten je podle expertů transparentnější, ale zároveň pro firmy nákladnější než v řadě jiných těžařských destinací. V některých případech jsou sazby až dvojnásobné oproti regionům jako Západní Austrálie.
Další kontroverze vyvolává podle webu Oilprice.com návrat tzv. prioritního přidělování licencí. Nově mají přednost projekty, které kromě těžby slibují i zpracování surovin přímo v Kazachstánu. Diskutuje se také o posílení role státní společnosti Tau-Ken Samruk při přidělování těžebních práv.
Stát zároveň sám vstupuje do průzkumu ložisek. Vyčlenil přibližně 500 milionů dolarů na geologický průzkum 20 projektů. To je přístup odlišný od zemí jako USA či Austrálie, kde stát obvykle data poskytuje, ale samotný průzkum nechává na soukromém sektoru.
Stát chce mít kontrolu
Podle části odborníků tím Kazachstán posiluje roli konkurenta soukromých firem. „V některých krocích se stát začíná chovat jako hráč na trhu, ne jen regulátor,“ zaznívá z právní praxe v Astaně.
Vláda však argumentuje nutností strategické kontroly nad klíčovými surovinami v době rostoucí globální poptávky. Kritické minerály jsou zásadní pro energetickou transformaci i technologický průmysl a Kazachstán chce z této pozice vytěžit maximum.
Zahraniční diplomaté i nadále označují zemi za regionálního lídra v těžbě, zároveň ale upozorňují na nutnost předvídatelnosti. Právě ta je podle nich klíčová pro dlouhodobé investice.
Napětí mezi státní kontrolou a zájmem investorů tak zůstává hlavním tématem kazachstánského těžebního boomu. Země se snaží balancovat mezi vyššími příjmy a udržením důvěry kapitálu – rovnováha ale začíná být stále křehčí.
